K tématu oddělené spaní - diskuze

no nevím, ale říct to takhle dopředu, to je dost sobecký, ne? u nás tohle nikdy nepadlo, a to jsme si do deseti měsíců užili nočního vstávání dost a dost...teda vlastně vstávala jsem já, přítel je v noci nevzbuditelnej, tak možná to je ten důvod, mimčo v ložnici ho absolutně neruší :) na druhou stranu mám známý, který spali odděleně, ale střídali se u dítěte, každou noc jeden, aby se vždy aspoň jeden vyspal, což dává smysl...takže ať se ten tvůj kouká uklidnit a počká s takovýma rozhodnutíma až po porodu...je to i jeho dítě, tudíž péče je i na něm...

No ted jsi me nechala s pusou otevrenou. Takze bude myslet sobecky jen na sebe a s ani jednou k mimcu nevstane misto tebe? Divny pristup. Skoda. On o to prijde.

Proti oddělenému spaní rodičů nic nemám, protože narozdíl od manžela si můžu jít lehnout přes den, když mimčo spí. My jsme tohle říkali už když jsem byla těhotná, že manžel bude spát v obýváku. Ale nakonec to dopadlo tak, že tak spal pouze, když byl nemocný. Jinak byl s námi v ložnici. Takže já bych se toho nebála. Až budete mít prcka doma tak zase bude mít jiný názor a určitě ti rád pomůže. Nedělala bych z toho tragedii. Chlapi toho namluví a ve finále je to úplně jinak. Ten můj zase celé těhotenství vykládal jak nepůjde k porodu a nakonec tam byl se mnou celou dobu (40hodin) a nikdo by ho ze sálu nedostal.

Ja jsem Pepu posilala do obyvaku, at se vyspi, ale hrdinne nesel. Nezlobila bych se, kdyby sel, ale bylo by mi lito, kdyby mi to navrhoval uz na zacatku tehotenstvi. Ja jsem kojila, takze to, ze tam spal, mi bylo v podstate naprd, akorat jsme ho s Maruskou budily, on nastesti spi velmi tvrde, tak mu nase kojco bylo jedno. A bylo prijemne se mit ke komu tulit, dobrej pocit, ze mne v tom nenechal

Tak my toto nikdy neřešili. A to už spíme s dvěma dětma. Bylo pár nocí, kdy jsem manželovi sama navrhla, aby si šel lehnout vedle, ale nikdy nešel. Naopak, když bylo nejhůř, tak se se mnou o \"službu\" dělil. Mně by na tom celém vadilo to, že jsi na začátku těhotenství a on - aniž by věděl, jak to u vás bude vypadat - už zbaběle prchá :)

Tak toto jsme vůbec jak jsem byla těhu neřešili.Je sice fakt,že přítel je někdy taky nevyspalí,ale jak mu řeknu,aby si šel spát vedle do pokoje tak mi už na to řekl,že ne,že mě v tom nechce nechat samotnou,jak se malý budí atd...a abych řekla,jsem i ráda,že spí s námi v jednom pokoji.Ale kdyby se přece jen chtěl vyspat pořádně,tak mu v tom bránit nebudu aby si šel lehnout vedle.

čauky...já jsem se odstěhovala sama do pokojíčku u Danelky abychom manžu nerušili...bylo to pro mně lepší než abych hlídala a byla ticho při přebalování a podobně abychom ho nezbudili...spím tam ještě dokud Danielka nebude spát celou noc..ted\' jsme ve fázi rušení nočního kojení..tak by jsme byli vzhůru oba a manža nevyspalý...

Já abych pravdu řekla, že tohle manželovi navrhla sama. Bude mít postel v dětském pokoji a pokud bude miminko moc řádit, tak si přelehne tam. Nemusíme trpět nevyspáním oba,pak by bylo doma čoro moro. Ale pokud bude mimčo vřeštit, tak ho ani spaní v jiném pokoji nezachrání. Ale nechci ho budit při každým kojení. Na druhou stranu vím, že o víkendu se bude starat, abych si mohla pospat já. Myslím, že je to tak i lepší, protože sama vím, jaké je to se nevyspat a navíc ještě pak jít do práce...

Já bych to v tuhle dobu vůbec neřešila, Markétka spala celou noc a Karolínka je hrozné uřvanec. Je to jen chvilka, než ji vytáhnu z postýlky a nabídnu kojení. Myslím, že asi 2-3x za 14 měsíců se manžel v průběhu noci odstěhoval na pohovku. Ale tomu se nevyhne nikdo, když jsou ty děti nemocný tak brečí pořád. Třeba to bude hodný miminko, tak bych to řešila až ta situace nastane.

Nebrala bych ho vážně. Chlapi jsou takoví praštění, když čekají na narození dítěte. Manža taky vypustil pár blbin z pusy, i když tohle zrovna ne. Já jsem ho měla tendenci sunout aspoň na určitou dobu z ložnice, ale on sám nechtěl. Dlouho do noci pracuje na počítači, takže sám vstával k bublinkovi a krmil a mě nechal spinkat. Neboj, on je asi jen nervózní. Až přineseš prcíka domů, tak bude po stěhování neboj. A na rozbouřené hormony se vykašli, protože jakákoliv nepřiměřená reakce v těhu a šestinedělí bude přičtena hormonům a po těchto dvou obdobích zase budeš praštěná militantní matka, takže si nevybereš. Být tebou, tak bych ty hormony využila, abych mohla některým lidem říct, co mě štve. Přeci jen mám splašené hormony ne?

U nás to nikdo neanoncoval. U Sofi bylo v pohodě, ale Ríša se vážně nedal, tak manžel 2 roky, opravdu 2 roky, možná s přestávkami, musel spát jinde. Oba dva jsme totiž nevyspalí být nemohli :-). Už jsem tady o tom psala hodněkrát, byl extrém budící i 12x za noc. Když nedostal, co chtěl, vydržel ječet i 3 a půl hodiny, to jsem nevydržela po těch 3 a půl hodinách já...