Jste soutěživí? - diskuze

Já jsem soutěživá moc, momentálně se chystám soutěžit tady http://www.fitnesstv.cz/fotosoutez tak doufám, že vyhraju alespoň jednu z těch tří cen :)

soutěžím všude možně :) kde na mě na netu vykoukne soutěž, jdu to zkusit kódy neposílám, křížovky vždyvky luštila babička a já to pak poslala přes net a jednou jsme vyhrály horské kolo životní prohry beru tak jak přicházejí, naštěstí jich moc není, asi to tak má být

málokdy. A takové ty hlasovací soutěže vyloženě ignoruju, proti týpkům, co si naklikávají hlasy nikdo normální nemá šanci. Párkrát nějakou vědomostní soutěž anebo rychlostní. To už musí být nějaká výhra, aby mne to vyburcovalo k aktivitě. O kosmetiku, pleny apod, se mne netýká, to už nepotřebujeme, výhře typu zájezd, pobyt nevěřím, že je to bez háčků. Taková ta normální výhra, typu pračka, knížky hotovost, to jo, tam ta motivace i šance pro nevola jako já je.

Soutěžím jen tady na Bolu. Obaly občas sbírám,ale většinou nakonec prošvihnu konec. Prohrávat se v životě musí umět, jinak by se člověk zbláznil.

Jsem soutěživá. Ale taky vím, že šance na výhru je malá. O to víc čas od času potěší. Posílám křížovky, různé kody, obaly, občas volám do soutěží v rádiu. Nevadí mi, že nevyhrávám, vždyť je to jen hra a v životě jsou důležité jiné věci

Jsem hodně soutěživá, ale třeba tady taky soutěžím jen o to, co se mi líbí nebo bych využila. Já to myslím spíš tak, že když se u nás hrají deskové hry, tak se opravdu snažím seč můžu abych vyhrála. Když jsem byla těhotná, tak jsem po Lojzovi při jedné hře mrskla figurkou, takže v té době jsem prohry nesla opravdu špatně. Když jsme celá rodina hráli Osadníky z Katanu tak jsem se při těsné prohře i rozbrečela, rodinka mě teda raději nechala vyhrávat. S nějakou velkou životní prohrou zatím nemám zkušenost, když se mi něco nedaří tak se zase oklepu a pokračuju dál jako většina.

Jsem hodně soutěživá, ale třeba tady taky soutěžím jen o to, co se mi líbí nebo bych využila. Já to myslím spíš tak, že když se u nás hrají deskové hry, tak se opravdu snažím seč můžu abych vyhrála. Když jsem byla těhotná, tak jsem po Lojzovi při jedné hře mrskla figurkou, takže v té době jsem prohry nesla opravdu špatně. Když jsme celá rodina hráli Osadníky z Katanu tak jsem se při těsné prohře i rozbrečela, rodinka mě teda raději nechala vyhrávat. S nějakou velkou životní prohrou zatím nemám zkušenost, když se mi něco nedaří tak se zase oklepu a pokračuju dál jako většina.

Občas si zasoutěžím,když se hraje o něco,co bych opravdu chtěla.Jednu dobu jsem mívala velké štěstí a vyhrála jsem 2x CD a jednou lístky na koncert v rádiu.Prohrávat,myslím,umím,ale samozřejmě mám radost,když mi něco jde a vyhraju.Mám kamaráda,který je extrémně soutěživý a opravdu nedokáže prohrávat.A právě toho kamaráda jsem v ten večer,kdy jsem se s ním seznámila,porazila v billiardu a šipkách.Což ho naštvalo o to víc,že to vůbec,ale opravdu vůbec neumím!Byla to haluz jako hrom

nejsem soutěživá. leda, když hraji nějakou stolní hru, to občas mám ambice a touhu vyhrát - ale jde mi mnohem víc o to si zahrát a pobavit se.prohrávat umím asi líp než vyhrávat.soutěží se účastním pouze výjimečně, nejčastěji občas tady na bolu, když jde rychle najít odpovědi a pokud by se mi případná výhra hodila.obaly jsem sbírala jen jednou, od čokolád, dostala jsem za to látkovou panenku..bylo to v době, kdy jsem jedla někdy i jednu čokoládu denně..no, nejsem na to moc hrdá

Jsem člověk naprosto bez ambici a soutěžního ducha.Výhra na bolu mě potěší,až dojme.Ale spíše z důvodu ,že jsem součástí velké bolí rodiny,než ,že bych někoho porazila.U nás v rodině jsou všichni hodně soutěživý-nejvíc Martin-muj tatka.Ti jsou schopni přebíjet se kdo mi koupí lepší věc.Pak únavná spoutěžicí dvojice je Honza -Zuzka.Ti soutěží úplně pořád.Jak takhle můžou žít.A pak se snaží Gabka vyhrát nademnou .To se jí nikdy nepodaří.A jestli se jí to podaří tak vyhraji vlastně já,že jsem jí dobře vychovala,že je lepší než já.Segra teď soutěžila jinde o kočárek a byl to boj jak blázen.Denně si dávala 200hlasu z různých emailu,zabralo ji to pul dne a stejně nevyhrála.

Soutezim na BOLu, Anicka uz ma doma na to konto bodicko. A taky par chtrych hlavicekNa nejake dalekosahle sbirani obalu jsem velkej bordelar, ale kdyz je nekde treba nejaka jednorazova krizovka, jejiz tajenku muzu hned poslat mejlem, tak to poslu, ale takhle jsem zatim nevyhrala nic.Zivotni \"prohry\", to je tezke. Ty me zasahly vetsinou ne vlastni vinou, ja nic tak extra nezkopala. Ale na nemoci blizkych nic nezmenim a porad se ucim tyhle veci prijimat. Libi se mi, co rekl Dalai Lama, ze bud to muzu zmenit, a pak mam jit, a zmenit to, nebo to zmenit nemuzu, a pak nema cenu se tim trapit.Na BOLu mi teda nevadi, ze prohraju, spis me nekdy udivuje, ze nekomu ty vyhry stoji za ruzne podfuky, to me mrzi.

soutěžím jen tady a jen o věci, které by se nám mohly hoditjinak mě míjí různá šmoulí, zvířátková a jiná sbírací mánie, ale mám štěstí, že to pro Adámka skoro vždycky nasbírá moje ségramyslím, že umím prohrávat, ale jsem Lvice, takže bych chtěla především vítězit, to je jasné

Soutěžím tady na Bolu, vyhrála jsem jednou plínky, které jsem věnovala kamarádce, protože už nám byly malé, a podruhé jsem vyhrála nosní sprej, který se nám taky hodil. Když nevyhraju, tak mi to nevadí, mám radost, že vyhrál někdo jiný, kdo to třeba taky potřebuje. Občas sbírám i EAN kódy od různých výrobků a sem tam něco vyhrajeme, ale není to nic závratného, jen maličkosti pro Toma.

Soutěžím tady na Bolu a už jsem dvakrát vyhrála. Miluji křížovky a posílám už asi rok přes internet a zatím bez úspěšně, já to ale nevzdávám!Kódy, eany a tak to mě moc nebaví, když ale byly malý sourozenci sbírali jsme různé obaly od bonbónů či čokolád a to nám občas taky něco přišlo:).Prohru v životě nemám ráda, ale jak píše Liberte to se snažím vždycky napravit, aby to prohra nebyla.

soutezim jen tady na BOLu a jen tehdy kdy me to zaujme a pripadnou vyhru zuzitkuji...jinak nikde nesoutezim uz ani s fotkama deti apod...pri hre mi prohra nevadi,v zivote mestve a snazim se najit reseni jak to napravit a opravit