jsem zachránce - diskuze

Byli jsme o víkendu u kamarádky, která má malého pejska. Jorkšírka. No a já jsem si neuvědomila, že Baruška nikdy neviděla psa naživo, jen venku z kočárku. Nikdo ze známých psa nemá. No tak pejsek k ní přiběhl, dal jí pusinku, začal se k ní tulit (je na děti zvyklý od malinka). Baruška na něj konsternovaně asi 10 vteřin koukala. Pejsek se šel přivítat semnou. Pak chtěl jít zpět k Barušce, ale ona se vám tak rozklepala, úplně po celém těle a jak došel asi půl metru před ní, začla hrozně plakat, natahovat na mě ruce a volat mama mama. Za tu návštěvu asi 5x se mu podařilo zdrhnout z chodby a přijít k nám, Baruška pokaždé opravdu úplně se třepotala a hned chtěla ke mě. Za odměnu se semnou asi půl hodiny mazlila, dávala mi pusinky a já se cítila jak hrdina, který zachránil dceru před krvelačnou bestií Od té doby se ode mě nehla na krok a pustilo jí to až zpět nás doma. Bylo mi jí hrozně líto, fakt se tak třásla, chuděrka moje. No, my doma nebudeme strašit čertem, my si budeme půjčovat pejsky