Jsem taky tlustá. No a co! - diskuze

Měřím 169 cm a vážím 96 kg, to co před porodem. Jsem tlustá, neforemná, lehko se zadýchávám, puboši si poukazují, v zrcadle se sama sobě moc nelíbím a žiju. Každý jsme nějaký. Ale! Jsem milující máma, hodná dcera, držkatá vnučka, necitelná snacha, můj chlap mně má rád,pořád ho dostatečně vzrušuju, aspoň tedy se mnou erekci má. Helča mne miluje snad taky, psi se mně nebojí, kočky se nechají pohladit, dle některých působím sympaticky, dle dalších jsem \"držkatá Helena\". Neteř ke mně jezdí ráda, švagrovky taky, švagři se mnou pokecat taktéž vydrží, tchán posranduje, tchyně je jak kdy naladěná, a žiju. Mám se báječně, protože máme vlastní bydlení, byť je splácíme, jsme relativně zdraví, Helča dokonce z jejího ročníku na místní dědině nejzdravější z dětí. Máme s ejak dopravit k rodině, k lékaři, hlady neumíráme(to by stejně dle naší vizáže nikdo nevěřil), obléct taky máme co, abysme nevypadli jako etnická menšina, BOL funguje, kámošky jsou spolehlivé, teta Martina suprová is rodinou, kmotřenka se v Helence jen vidí a zahrádka kvete jedna báseň. Kdo je tam nehoře, (Buddha, Pámbíček a jiní), neberte to jako rouhání, jen se snažím zvednout náladu medox a ostatním \"stejně postiženým tlouštkou\".Chce to nadhled a né depku či co. Vždyť s tloušťkou se dá žít a dlouho!, s hubeností jen chvíli!