ještě žiju - diskuze

ahoj holky moje zlatý...co jsem před dvěma týdny nastoupila do práce, tak jsem tu nebyla.vstávám po půl čtvrté ráno, přijíždíme večer, sotva jsem schopná \"uvařit\"rohlík s něčím k večeři a padnu do postele mrtvá...je to tam hrozný...fakt hrozný..brečím jak malej harant, pořád na mě někdo řve, orají se mnou-nejen se mnou- hrozně.fakt děsný jednání, vůbec se nedivím, že se moje předchůdkyně hodila dlouhodobě marod a kolegyně má ve 23 letech vředy...vlastní práce by se mi líbila, kdybych měla čas jí dělat.ale jsou tam jen zmatky, chaos.vůbec se mi tam nelíbí, jsem z toho neštastná a nervozní, tak udělám chybu, seřvou mě a jede to jak lavina, zmatkuju a dělám chyby další.fakt lituju, že jsem tam šla a radovala se..mohla jsem si hezky dokončit ten projekt, udělat si rekvalifikační kurz..takhle musím bojovat, protože podporu bych nedostala a práce není, jak všechny víme...nevím, jak dlouho to vydržím...připadám si jako úplně neschopný debil...přežívám ze dne na den, ráno vstávám a už je mi špatně, mám sevřenej žaludek a průjem...je mi z toho smutno....nemám na nic jinýho sílu a energii, najíst se nestačím...no, co víc dodat...bojuju, ale nevím, jak dlouho to ještě vydržím, přitom vím, že musím, že práci na ranní hned tak neseženu, ale myslím, že to prostě psychicky neustojím, neumím být splachovací...mám vás ráda a stýská se mi po počteníčku tady, ale není čas a energie....tak zas někdy, pa