jeste rypnu do tech postizenych - diskuze

Jaj jaj, hooodně špatný....

Víš ono je těžké najít si brigádu jen na určitou pracovní hodinu a ještě vědět že se může stát cokoliv a bude odvolaná do školy že si má přijít pro dítě, víš že ji nemůžeš použít na předčasy a podobně. Hodně matek je na to všechno sama i když doma chlap je, ale velice často se stává že se zahrabe do práce \"jako \" že vydělává peníze, ale důvod je že je srab a nedává to.Pracovala jsem ve škole u postižených a viděla jsem že ty maminky potřebovali tu práci nejen na přivýdělek, ale i na to aby chvíli si připadali užitečný, ale jak když opravdu hrozí že dítko do školy z chvíle na chvíli nebude moc jít.

Víš tohle je opravdu dost sprostý,ale ty to nemůžeš pochopit jak píšou holky když máš doma zdravé dítě.Já bych třeba ráda šla do práce hned ted kdybych neměla Fanouška.Jenže bych měla stejnak smůlu nebot mi Ondru do normální školky nevzali nebot je postižený a ve speciálce nikdo neodcházel do školy tak mi ho nevzali a nehledě na to,že s ním dvakrát do roka potřebuji jed do léčebny kde jsme minimálně 4 týdny někdy i 6 týdnů a na tak dlouhou dobu by mi nikde místo nedrželi.Nevím teda jak v jiných obchodních centrech,ale já byla před mateřskou zaměstnaná v Penny marketu a tam by mě na 4 hodiny deně nezaměstnali a v dalších dvouch co tu máme taky ne.Tak že bych byla vpčicích a vůbec se nedivím Aničce,že si to vzala na sebe.Víš je plno věcí,které bych chtěla napsat,ale nepíši nebot nechci aby jste si neřekli,že si zase stěžuji.Pár holkám jsem již do vzkazu napsala jak to s Ondrou vypadá a nehledě na to,že si nějak nepamatuji,že by jsi tu Anička někdy stěžovala.Zažila si toho dost a ještě neví co jí do budoucna čeká.Anička je pro mě super člověk,který se snaží ve své těžké situaci pomoct druhým.Velice jí obdivuji a ne jen Aničku,ale každou maminu,která má nějak postižené dítě a bojuje za to dítě.Dá to hodně,hodně práce a odříkání.

můj nej brácha měl od roku astma 3. stupně a silný atopický exém, nesměl chodit do školky, měl zakázaný kolektiv, neb dostával záchvaty a jak měl ložiska exému až do masa, tak ani nemohl chodit. a to nebyl nějak \"postižený\" ano měla mamka na něj 7let jakoby \"mateřskou\", pak začal chodit do školy, víc jak půl roku trávil po nemocnicích, neb se mu to zhoršovalo, ze školy mamku neustále volali, že se něco stalo a tak. dědiny 30km od města, známá jí nabídla, že by mohla jezdit prodávat do klenotů, ale když sme to spočítali, tak by si ani nevidělala na cestovné. ono je fakt těžké si něco najít a pak když něco je, už vidím, jak zaměstnavatel se dívá na to, že tě neustále odvolávají. ono je to fakt těžký. teď je brácha v pohodě, exému se sice nezbavil, ale má ho jen minimálně, astma má, dělá konzervatoř a hraje na trumpetu. a mamka si konečě ašla práci, seděla za pásem a po roce, kdy si opravdu vydělávala pěkné prachy za noční, ju z práce odvezli přímo do nemocnice a okamžitá operace vyhřwezlé plotýnky. a je invalida. toť vše

Dáši, já si rýpnu zase do tebe. Rýpeš si tu do postižených. Promiň, ale přijdeš mi dost sprostá vůči všem postiženým a jejich maminkám. Každé město a oblast skýtá různé možnosti zaměstnání, brigád či jiných možností přivýdělku. Kdybys měla doma postižené dítě a začala se tou problematikou zabývat, tak bys zjistila, že to je takový boj s větrnými mlýny a tak šíleně vysilující, že ti kolikrát nezbývá síla ani vstát a jít se o to dítě postarat. Ty máš doma zdravé dítě, tak si neumíš představit, co všechno maminky postižených dětí dokáží. Ty malému něco ukážeš jednou, dvakrát, třikrát a on se to dokáže naučit, postižené dítě určitou věc učíš mnohonásobně déle. Co je pro tebe samozřejmé, to je pro maminku postiženého dítěte svátkem. Vážně bych si moc přála, aby sis šla na měsíc zkusit péči o Aniččinu Evičku a myslím, že bys pak sama uznala, že ty peníze jsou oprávněné. Ústavní léčba je mnohonásobně vyšší, než ta ubohá almužna, kterou dostávají maminky a i to jim chtějí vzít, jen aby ta tlustá vyžraná odulá prasata, která se zvou našimi zákonodárci, měli pro sebe víc a víc. Jen bych ráda věděla, kde mají podle tebe brát rodiče peníze, když je jejich dítě osmnáctileté a tudíž nechodí do školy a tak nemají celodenní dozor? A když se ti poštěstí sehnat stacionář, tak výdaje s tím spojené ti nepokryje ani ta výplata, kterou bys dostala za ten tvůj slavný přivýdělek v Kauflandu za kasou nebo u ťamanů. Vážně ti moc přeju, abys nikdy nepoznala ten hnus, kterým se musíš brodit, když máš postižené dítě. Jsi fajn holka, ale asi ještě nejsi úplně dospělá, protože vypouštíš z pusy taková ukvapená hodnocení. A když už nechceš konkretizovat, tak se ve svém příspěvku vyhni konkrétním označením.

Narovinu říkám, že mě tvůj příspěvek dost napíchnul... A nikdo se mi nemůže divit, že jsem z Bolu odešla právě díky takovým slepicícm, jako jsi ty (pro tento příspěvek naskok zpět)..... BEZ PARDONU!!A jen na zamyšlení. Ani jedna z těch maminek si určitě nepřála porodit postižené dítě!! A určitě žádná z těch maminek, si nepřála od porodu svého dítěte sedět doma na zadku a vědět, že mu musí poskytovat takou péči, která jí dovolí jít do práce. On je sakra rozdíl, bydlet třeba v Brně a něco sehnat a bydlet v takové díře, v jaké třeba bydlíme my!! Ono, možná by jsi mluvila jinak, kdyby jsi to postižené dítě měla sama. Ende.....

to není fér. Vím, že jsi nechtěla atakovat tygřímámu, ale musela jsi počítat s tím, že se jí to dotkne. Nikdo z nás si nedovede přestavit, co všechno péče o postižené dítě obnáší. Pustila jsi se na hodně tenký led.

Takovou věc bych se neodvažovala posuzovat. Mám mentálně postiženého bratránka a teta začala pracovat až když byl v osmé třídě a to ještě měla štěstí, že se práce naskytla ve speciální škole, kam docházel. Ke své původní práci už se nevrátí nikdy, nemůže. Osobně si nemyslím, že je to o chtění, ale o možnostech každé té maminky.