je to rok - diskuze

to co jste si museli prozit je strasny,ale opravdu musis byt nadale statecna kvuli mimcu,ktere se brzy narodi...vzdyt si vem,kolik tomu predchazelo problemu...drz se berusko a ver,ze Kacenka se ma dobre

čas lečí rány

Taky se mi derou slzy do očí,už před časem jsem si četla tvojí vizitku a musím říct,že jsi opravdu moc statečná ženská a máma.Drž se a poplakej si,miminku to určitě neuškodí.

marti neumim si vuubec predstavit tu bolest co prozivas, jestli se ti chce plakat proste to vybrec..... a tes se na sveho prcka v brisku....bud silna

chápu,moc to bolí,nebraň se slzám-pomůžou ti

Brečím a nevím co napsat, snad jen DRŽ SE.

Milá Martino, nejsem na těchto stránkách dlouho, proto ještě všechna děvčata neznám. Když jsem si přečetla Tvou vizitku a příspěvek, začala jsem se stydět, jaké prkotiny řeším...a omlouvám se za to. I když se neznáme, máš můj obdiv a úctu. Přeji Tobě a Tvé rodině jen to nej, hodně zdraví a štěstí a to opravdu upřímně Veronika

Marti, jen to oplakej, na neco takoveho se neda zapomenout. Ale mysli taky na budoucnost, cekaji te jeste krasne veci. utri si slzy a tes se, co bude dal. Ted uz si zaslouzis jen stesti

Podle Tvé vizitky jsi hodně silná,málokdo by zvládl to co ty,obdivuji Tě,a proto Vám přeji do života už jen to nejlepší,zasloužíte si to!!!!

Nevím co bych víc napsala,holky už napsaly vše.Drže se

Martinko,tohle už bude bolet celý život! Ale nosíš pod srdcem krásnýho chlapečka a ten potřebuje,aby jsi byla štastná a veselá,mysli na to,že Kačenka se má nahoře krásně a že by byla smutná,kdyby viděla,jak se trápíš! Život je hold krutej a zahrává si s náma,ale ted ti dal novou šanci,zanedlouho budeš držet Štěpánka v náručí Moc na tebe myslíme,jsi statečná a silná,ted už tě ale čekají jen ty krásné chvíle..

Ahoj Marti, je jasné, že taková bolest jen tak nepomine a že Kačenka bude pořád mít v tvém srdci místo. je ale potřeba se tomu moc nepoddávat a myslet na miminko a na malýho - oni tě taky moc potřebují. Opatruj se.

Milá Martinko, i u nás to bude za pár dní rok, co se nám narodil náš Kubíček, 3. října už s námi nebyl. I já chodím pravidelně zapalovat svíčky a dávat kytičky na hrobeček. Život není spravedlivý, ale musíme mít sílu s ním bojovat. V současné době i já nosím pod srdíčkem nový život a už se na něj moc těšíme. Snažíme se to brát jako součást našeho života a asi jsme měli takovou zkouškou projít. Věř ale, že štěstí je nablízku a \"my\" jsme konečně na ŘADĚ.

Martínko, věřím že je dnešek pro tebe moc těžký, ale nosíš další život a ten ti malinko pomůže zapomenout

Také jsem četla Tvou vizitku a slza mě taky ukápla...A opravdu musim říct,že seš fakt velice silná osobnost...drž se...

Martinko,chápu,že si pořád moc smutná.Ale nosíš pod srdíčkem nový život a Tvůj chlapeček Tě potřebuje.Veselou a šikovnou maminku.