Jak zvládnout IVF - první pokus - diskuze

Ahoj, chtěla jsem se zeptat ostatních maminek - snažilek, které prodělaly IVF na pocity a vše s tím spojené, zda také prožily pocitově to co já a nejsem jediná. Mám již skoro pětiletou dceru, po dvou potratech, jsme se rozhodli pro první IVF. Je to cca týden, co po všech vyšetření, mám v sobě oplodněné embryo a nyní čekám až si budu dělat příští týden testy, jak to dopadlo. Samozřejmě proběhla hormonální stimulace (Gonal, Ovitrelle, nyní beru Utrogestan, mám navíc větší srážlivost krve, tak si píchám heparin do břicha a beru ještě nějaké prášky). Spíš se ptám na pocity a stavy jak to zvládat, minulý týden jsem v noci vůbec nespala, hlavou se Vám honí neuvěřitelné pocity (kraviny :-)), včera celou noc o potratu a pak myslete pozitivně, že se to povede. Po počátečních křečích, které byly minulý týden, se to od neděle zklidnilo. Od včera zas mám pocity jako prázdného břicha, najednou takový klid nastal. Ano je to o trpělivosti a klidu, nechci na to myslet, jenže pořád mě něco nutí si už udělat kontrolně test, pak zas ne, říkám si vydrž a pořád do nekonečna. Ty hormony a vše je na psychiku děsné. Samozřejmě, že se bojím, že se to zas nepovede a v nejhorším případě budu zas na revizi, to si nechci připouštět. Ten pocit toho prázdného břicha a klidu mě nějak úplně děsí...Děkuju za postřehy a tak vše :-).