Jak to vypadá u nás aktuálně - diskuze

To že jsem začala chodit s Janiným kamarádem většina z vás ví. Už je to půl roku, a z toho čtvrt spolu žijeme. Byla to rychlovka, ale vzhledem ke vzdálenosti 400 km, nebylo na výběr. Přiznám se, že to byl takový křest ohněm, že jsme první měsíc oba měli pocit, že se na to vykašleme. Pořád se nám něco nelíbilo. Nakonec jsme to překonali a teď vše šlape jako hodinky. Robert se konečně víc otevřel, dokáže mluvit o tom, jak se cítí, co cítí a z jeho strany je to velký pokrok, protože kolikrát bych z jalový krávy vymámila tele, než názor z něj. Ale světe div se, zvykl si, víc mluví a hurá vyznal mi lásku. Tedy to, že mě miluje mi řekl, už dávno (ale bylo to tak rychlé, že jsem si to ani nevychutnala). A včera tak koukáme na Farmář hledá ženu (docela se u toho bavíme) a tam se řešilo to, jak přeskočí chemie a když to nezajiskří tak to není ono..A tak se ho ptám, a miláčku, u tebe ta jiskra přeskočila kdy. A on se tak zamyslel a povídá, když jsi s Janou vystoupila z vlaku a já tě poprvé uviděl..Holky poprvé za půl roku mě posadil na zadek a já ani nevěděla co říct....Miluji ho čím dál víc a tak to má být. Já to na tom nádraží už tušila, z mé strany létaly rovnou blesky, ale tak jsem se bála, že on o to stát nebude..tak stál a můj šestý smysl zafungoval pro jednou správně.