Jak si krátíte čekání u lékaře? - diskuze

bývalý přítel mě naučil brát si s sebou knížku - takže většinou s sebou táhnu nějakou četbu (on s sebou měl vždycky minimálně 3 - 4 knihy)když jsem teď každou chvilku na gyndě, tak jsem nějak neměla náladu na čtení, tak jsem jen seděla v čekárně a trpěla, když už počtvrté běžel v TV stejný příspěvek (už je umím zpaměti, je to děs)asi před měsícem se mi v čekárně povedlo dost obstojně usnout naštěstí přede mnou bylo dost maminek, tak jsem se stihla zas probrat než jsem přišla na řaduaž budu lítat po doktorech s mimísem (doufám, že jen preventivně, že nebude moc nemocnej!), tak to vidím na nějaké hračky a nepřetržitý dozor, aby můj brouček někam nezdrhnul nebo někde neprováděl nepřístojnosti

Jsem rada ze nemusim cekat dele jak 20minut,jsem rada ze se znam s lekari a sestrickama,tak se vzdy domluvim po telefonu a pak rovnou prijdeme a vezmou nas bez cekani....driv jsem myslela ze umru cekat 2-3hodky u zubare...

Já si nic s sebou nenosím, páč jdu většinou s bacila a ty mi bohatě stačíAle čas si krátím tím, že koukám po ostatních a občas se nestačím divit, jaká individua vůbec přišla Jen na gyndě jsem vždy sama a tam koukám na Tv, kde běží reklamy na různá očkování...

neznám žádného doktora, který by bral na čas. Brávám si s sebou knížky i křížovky. co já vím, co budu dělat radši, zda luštit anebo louskat detektivku... Pokud jdu s Heli, mám s knížkou i luštěnkami utrum. Dávám majzla, aby ona v čekárně něco nevypaskudila anebo nepřizabila.

vetsinou ty jejich casopisy.jinak kdyz jdu s alexem,beru hracky a jeho knizky,abych ho zabavila..

většinou mě berou na čas, když jdu s holkou tak to vůbec nečekáme, protože nemocná ještě nebyla (ťuk, ťuk) a když jdeme do poradny tak jsme objednaný na čas, takže max 5 minut, to jí akorát svéknu a jdeme dovnitř, no a se mnou když se objednám tak jdu taky na čas max 5-10 minut a to vydržím bez ničeho

čtu si knížku. já s sebou nosím knížku skoro všude. no ale když tam mají poházený bulvární časopisy, tak občas neodolám a nahlídnu i do nichmám doktory, kde se čeká dlouho i takový, kde člověk přijde na řadu plus mínus v objednaný čas.

Mám asi štěstí na lékaře, pravidelně chodím na gyndu, prsa a k zubaři a tam mě berou většinou včas +- 10min. Jen endokrinoložku mám pekelnou, tam se čeká i 3 hodiny,tam si beru knihu.

To je dobrá otázka, akorát pro mě.Z mého pohledu, mám většinu lékařů který jsou přesný a většinou nečekám. S Ondrou buď nosím vlastní zábavu a nebo vím že tam je dětský koutek a hrajeme si tam. V práci většinou lidi čtou, jsou zvyklý čekat a tak nosí i pěkně tlusté bychle. Někteří si nosí práci, jiní naopak nerpělivě čekají kdy je zavolám, nejvíc pak ti co přijdou i o hodinu dřív a myslí si že je vemu hned jak přišli.

Já si čtu, víceméně pořád a stále takže ani čekárna není výjimkou. Jediné co mě štve je že si nemůžu číst v dopravních prostředcích protože je mi zle:(

Když jdu s Dádou,tak nic,krotím divou zvěř.Když jdu s Evčou nebo sama,tak buď mám knížku či noviny nebo pozoruji kolegy v čekárně.Někdy je to pohled úžasný.A co všechno se tam člověk dozví.Pokud jdu s Cukrem,tak si většinou špitáme a drbeme ostatní

Já si dokážu číst téměř kdekoliv, ale v čekárně opravdu ne. Když mě čeká návštěva zubaře, které se bojím nejvíc na světě, tak jen sedím, čučím do zdi a přeju si, aby už to bylo za mnou.

Stejně jako Zajíc si čtu.Pokud jsem tam sama je to paráda,když jdu s dětma dost mě při tom čtení ruší.

prohlížím časopisy ale já k dr. moc nechodím, tak tohle nemusím řešit

Málokdy čekávam.Jednou jsem čekala 12hodin u zubaře na poliklinice a bylo to strašné.To už se nedalo ani číst,ani pozorovat lidi.I když tam bylo tolik exotu,že bych o tom jednom dni mohla napsat knihu.Ja si ,když tak nejčastěji povídam s mojima dětma.

začnu si s někým povídat a uteče to razdva.

Ctu, jako vzdy a vsude. Jednu dobu jsem nosila knizku, i kdyz jsem sla jen do obchodu. Abych nervozne nepodupavala, kdyz Marusku zaujal zajimavy sutr na zemi, ktery bylo treba zkoumat pul hodiny

když jsem byla malá, u doktorů jsem trávila hodně času, takže vždycky jsem měla sebou Sluníčko či Mateřídoušku a snažila se číst, i když jsem se děsně bála, nebo se mi mamka snažila zpříjemnit čekání a nervozitu vyprávěním různých veselých historek nebo jsme společně vzpomínaly, co jsme prožily, a tak. Dnes už v čekárně vůbec nečtu, koukám buď do zdi nebo po lidech a v duchu hodnotím třeba co mají na sobě, když jdou k doktorovi a tak

kdyz su sama mam mp3, casaky a tak.kdyz du s ditetem tam je hracek plno a knizek takze cteme hrajeme si a kecame s ostatnima maminkama a detma

Zásadně s sebou vždycky nosím knížku,i kdybych měla čekat jen 10 minut.Nedokážu jen tak sedět a koukat do zdi,případně pozorovat lidi.Sama to nemám ráda,když mě někdo sledujeKdyž jsem byla těhotná a chodila do poradny,tak jsem tam byla jediná,která si četla a to jsem bývala na řadě jako první a přesto jsem tam strávila minimálně hoďku a půl.Nechápu,jak tam ostatní maminky dokázaly sedět třeba dvě,tři hodiny jen tak

Vždycky mám sebou čtečku, knížku nebo noviny, takže relaxuju u čtení. Když jdu s Vašíkem, tak se ho snažím zabavit.

když jdu s klukama tak beru nějaké knížky, hračku, aby se kluci zabavili, hlídám co prověděj a aby nezdrhli někam kam namají. Když jdu sama, sedím a nedělám NIC.