Jak se nám doma daří - diskuze

Máme za sebou tři noci doma. Jak bych to jenom shrnula:- největší problém: Eliášek se za těch pár dnů s rozmazlovacím tatínkem změnil v totálně nezvladatelný dítě. Vřeští prakticky kdykoliv, pokud se manžel vzdálí byť jen za roh. Vše je problém, základní věci, které jsme spolu normálně zvládali, jsou teď doprovázeny hysterickým záchvatem. Manželovi to nevyčítám, zvládli to tady prakticky bez pomoci naprosto bravurně, akorát...no dá to práci vrátit Eldu zpátky do latě, ale já si věřím...snad mi z toho nehrábne nebo ho nepřerazím, až tu budeme sami.- jak brácha přijal Dianku: no...pokud přes den spinká, je vše OK, prakticky jí ignoruje, když kojím, tak přijde a udělá pusou zvuk cucání a pohladí ji po hlavičce...to jo...ovšem nastane večer, Dianka se probírá k životu, chystá se jí koupání=nevěnuje se plná pozornost Eldovi a nastane peklo!!! Řve tak, že sociálka musí být za dveřmi, chrlí slzy, šplhá se po nás...no úplnej amok!!! Je to o nervy, mluvíme na něj klidně, necháváme ho pomáhat a podávat ségře věci, prostě...uuufff, já vím, chce to trpělivost, nemůže za to - ale moje nervy!!!- jak se Diance líbí doma: jak už vyplynulo z předchozího odstavce, je to opět noční tvor, rodím noční satánky, teď už je to jistý. Jednu noční tříhodinovku mezi kojením provříská, ať děláme, co děláme (i nevýchovné nošení po domě, houpání...), pak tedy vytuhne, ale víc jak tři hoďky spánku za noc se mi nepoštěstilo. Díkybohu Eliáška nebudí, mám jí dole až do rána. No, třeba se to otočí dřív jak v 6 měsících u Eliáška.- a co mamča?: únava, únava, únava, už jsem to úplně zapomněla, to nevyspání, třeštící hlava, zoufalost, když mimčo pláče a neřekne si jako to starší...no povím vám, že jsem fakt šťastná, že jsem si je udělala takhle po sobě, rozmazlit se starším dítětem ještě chvíli, tak je Elda jedináček. Po fyzické stránce taky nic moc. Šití vůbec necítím, ale můj zadek zažívá středověk, mažu, mažu, mažu, ale mám venku snad půl metru střeva. Prsa taky masakr, jak už jsem psala, opět trpím ooooobr nadprodukcí mlíka, takže trávím noci ve vařící sprše a jedu, už mám ruce jak zápasník. Mezi tím chladím, takže mám prsa buď opařený nebo omrzlý, zábava. Taky jsem se tu holedbala, že zatím bez kloboučků...noooo...příchodem domů chytila malá sílu a těžce mi ukázala, zač je toho loket, okamžitě mi rozežrala bradavky do krve, nasazení kloboučků provztekala, ale pomalu se to lepší, tak se modlím...nechci to vzdát, teče mi žlutý tekutý máslo a ne mlíko, pokaždý se po odstříkání ve sprše přizabiju, jak to klouže. No a váha...nabrala jsem 16, v porodnici nechala 6, doufala jsem ve víc, ale tímto životním stylem to půjde dolů hodně rychle.Docela se děsím, až tu zůstanu s dětmi sama, ale ještě týden mám podporu.Toť zatím vše, mějte se krásně!