Jak jste vybírali jména? - diskuze

koukam vsude stejne protoze jsme vedeli, ze to bude kluk, tak mu bylo jedno co si napisu do holcici kolonky. Pres jmena jako Artur, Antos, Alfred, atd jsme dlouho rikali malemu Oskar. A vsichni v okoli se ptali, jak se ma Oskarek . Ale rozhodovali jsme se mezi Matejem, Matyasem a Matousem. Nakonec vyhral Matej, pritel mu obcas rekne Matousi, ja mu obcas reknu i Matyldo /kdyz zlobi/. No ale na toho Oskara jsem si tak zvykla, ze kdyby byl druhej kluk, tak bych se ani nebranila...

já jsem vzala kalendář a vyškrtávala ty jméno, co nechci, moc jich tam nezbylo. Hlavně jsme chtěli nějaké \"normální\" české jméno.Za Vojtíška může vlastně moje kamarádka, už nevím proč, ale říkala mi jeden čas Vojtěcho a tak jsme si pak dělali srandu, že to bude Vojtěch, nakonec u toho i zůstalo. Věděli jsme, že to bude kluk. Holčičí jsme napsala Aneta.Teď už to bylo o dost horší. Nevěděli jsme, co to bude. Já jsem dávala návrhy a Radek vlastně s ničím nesouhlasil, ale taky s ničím nepřišel. Na klučičím jsme se pak nějak domluvili na Honzíkovi a holčička byla můj výmysl Adélka. U kluků moc výběr není (teda pro mě). U holek jsem měla ještě Alena (ale je to moje kamarádka, což mi taky právě proto neprošlo), Alice (problém se zdrobnělinou \"Alička\"?, to zdí divně).Myslím, že jsme byli domluvený, že Radek vymyslí klučičí a já holčičí.Adélku vlastně nikdo moc neschvaloval a já bych to možná i změnila, ale Vojta pak už říkal, že je v bříšku Adélka a bylo hotovo, ani kluka nepřipouštěl.

Já se manžela už někdy na začátku těhotenství zeptala, jestli už taky přemýšlí o jméně. Měli jsme pár týdnů před svatbou, takže jsem si myslela, že bude řešit spíš to. Hned na mě vyplivl několik jmen pro kluka i holčičku. Tak jsem přiznala, co jsem vymyslela já. Přiznávám, že jsem vůbec něvěděla jméno pro holku. Nakonec to dopadlo tak, že on vybral z mého seznamu Šimona a já z jeho Lenku a řekli jsme si, že to dořešíme, až budeme vědět, co to bude. Když jsme se dověděli, že to bude holčička, tak já už stejně věděla, že to bude Lenka. I když jsem na začátku nebyla úplně přesvědčená, že je to to ono. Nakonec jsem zavrhovala všechny i mnou navrhovaná jména. Vlastně jsem moc ráda, že si to jméno vybral sám, i když jsem si ho pak musela uhájit .

Já měla od začátku jasno, že chci Marušku. Shodli jsme se i s manželem, ale v čem byl boj, to byla podoba jména. Manžel chtěl Marii já trochu netradičnější Marianu. Tu on nechtěl zkousnout. Na klukovi jsme se celkem shodli a napsali do papírů Jan. Když mi pak praskla voda, manžel tam v rychlosti dopsal tu Marii. Bylo sice po jeho, ale narodil se Honzík. (my to měli jako překvápko). Podruhé jsme si pohlaví na manželovo přání nechali říct, takže jsme věděli, že to bude opět kluk. Adam byl takové jméno, co se líbilo oběma. Já chtěla ještě Jáchyma, ale to se nelíbilo manželovi. Jinak podruhé jsem si teda prosadila do papírů tu Marianu. A byl to Adam.

Už jsem to psala několikrát, ale neva, zopakuju ti to. Kalrolína mě napadla jako první na porodním sále, když mě vytahovali placentu(rodila jsem předčasně doma, takže jméno připravené fakt nebylo). Honza byl tak, že manžel mě od samého začátku dával jasně najevo, že chce syna a bude se jmenovat Jan po jeho taťkovi. Pro případ holky jsem chtěla Adélu, ale to manžel nepřipouštěl, on dokonce ani holku nepřipouštěl. Tak jak jsme stopro věděli, že to bude kluk napsali jsme holčičí Ludmila, po tchyni. U Štěpána bylo taky jasno hned, předně jsme všem tajili co to bude i když my dva měli jistotu, že to bude kluk, dali jsme to po nevlastním taťkovi manžela(tchyně se vdávala podruhé) a holka... Opět byla psaná po tchyni. Takže u nás celkem bez fantazie.

U nas to bylo tezke. Neni moc jmen, ktere by byli v cestine i arabstine a kdyz, tak se jednomu z nas nelibili. O Adamovi jsme mluvili jeste nez jsem byla tehotna, jenze pak tchyne zacla s Mahmoudem, coz byl Ahmeduv otec a Ahmed se na nej hodne podoba, nebyla jsem z toho nadsena, ale tak nejak jsem se s tim smirila, ale pak prisel Ahmed s tim, ze dame Adama a Mahmoud bude ten dalsi .Ale beztak chci zas kluka

My jsme vzali kalendář a vybírali podle něho a shodli jsme se v obou případech na jednom jménu. Holku tu už mám několik let vybranou (snad od začátku prvního těhotenství) a v obou těhotenstvích mi byla schválena.

my jsme se nakonec tak nějak shodli. Kluk měl být buď Daniel nebo Jakub, nakonec jsem vycítila, že Jakub by se manželovi líbil víc, takže máme Jakuba. U nás byl boj o holku, přes Kateřinu nejel vlak, ale pak jsme věděli, že je to kluk, tak už jsem ho nepřemlouvala, ale myslím, že bych asi přemluvila

já sem byla bez milosti donucena dát Leontýnku

u nás nic takového nebylo. Prostě od prvopočátku jsme se shodli, že nejstarší potomci se budou jmenovat po rodičích a basta. Ani jsme s jménama nedělali tajnosti.

Jeeee, ja jsem nejak prosvihla tve druhe tehu!!! Dodatecne velka gratulace!!!! A jinak se mi Marketa libi moc. Tady ve Spanelsku je to Margarita. Ale to ceske se mi libi vic. A Jirka se mi tez libi. Tak zabojuj nebo ho k tomu proste oklikou nejak naved. :)))

Já mám Markétku a jmenuje se prostě podle písničky. Tohle jméno se mi líbilo už dlouho před těhu. Manželovi jsem to nadnesla a on hned souhlasil a už jsme nevybírali dál. Ani jsem nevěděla co čekám, nenechala jsem si říct ani jedno těhotenství. Druhá dcera se jmenuje Karolína. Trochu jsem nadhodila Karolínu. Manžel opět souhlasil a že už nemám nic řešit, že se mu to líbí I když jsem vybírala dál, on si stál za Karolínou. Tyhle jména tu nikdo nemá a jsou jediné. Svátek mají hned po sobě. Kluk měl být Lukáš.

tak my se neshodli ani na jednomtaky mi házel jména ve stylu Zoe, Nora,Ester,Patricie.měla jsem 14 dní do porodu a pořád jsme tam to jmén napsaný neměli, jen pro kluka,protože jsem věděla že to bdue holčička.pak přišla naše mamka co říkáme na jméno Kristýnka,že se tak jmenovala dědovo mamka, což jsem ani nevěděla...a šup týden před termínem jsem napsala do kolonky Kristýna, a druhej den jsem porodilajak kdyby holka čekala ža jí pojmenujeme

joo, tak v tomto jsem to měla velmi jednoduché, nemusela jsem s nikým diskutovat hned od začátku jsem si z nějakého důvodu byla jistá klukem a prostě to byl Vojta holčička by asi byla Karolína nebo Kateřina. chtěla jsem do těch papírů napsat něco jako Hildegardu, ale pak jsem se bála, že UZ nebude 100% a já po porodu nebudu při smyslech, abych případně ještě zasáhla a změnila to nakonec, ty formuláře o jménech budeš vyplňovat ty nebo vezmi jako argument příjmení, že se to moc nehodí

Honza vybíral jmeno na kluka a já na holku každy mohl mět tři jmena a já měla Vendulku, Kláru a Klaudii a Honza měl Jirku,Honzu a Ondru

já jsem snad od puberty věděla, že budu mít Marušku a Aničku a mám je. Kluky Pepa říkal, že nedělal, jinak Maruška by byla Franta a Anička Tonda.

My věděli že to bude kluk, měla jsem své favority a jedno z nich se líbilo i manželovy a tak to byl Ondra. Mě se moc líbil ještě Vojtík, ale to mi bylo zatrhnuto. Furt ale pro mě lepší než kdyby prosazoval jméno po sobě a nebo po dědovi, to bych nepřežila.Do budoucna jsme vcelku s Martinem na jménech dohodnutý, hlavně pro holku

no u nás trága nechtěl nic vybírat, byl to pro něj děsnej opruz, já četla jména z kalendáře, on na všechno říkal né, až jsme došli do konce. Já dala teda návrhy, na všechno řekl blbý, na Báře jsme se shodli celkm hned, u Anetky to bylo drozný, on chtěl Agátu ale to je tady místní štěťule tak to jsem nechtěla...teď trochu lituju...na naší drčici by se Agátka i hodilo :-)) ale Anetka je taky fajn

Já jak slyším Markéta... tak se mi vybaví jedině: http://www.youtube.com/watch?v=YODhYHsjhzE&noredirect=1 :)) A je pravda, že ty dospělý Markétky, který znám...Ale to je prostě o tom, že stačí znát k nějakému jménu jednoho člověka, co ti nesedí a už se na to jméno díváš jinak.

Ja diskuzi nepřipustila žádnou a o jmenech jsem rozhodla já.V podstatě jsem ho na záčatku předsvědčila,že jména vybíra matka a on do toho nemá co kecat.Jen nechtěl Karla.

My taky psali seznamy a neshodli jsme se dokonce na žádném jménu. No a s Míšou jsem Lojzu tak trošku navedla aby si myslel, že to jméno MICHAEL vymyslel on sám, ale přitom jsem ho moc chtěla já. Mně se celkově jméno moc líbí, jen těch zdrobnělin, co můžu vymyslet, Míša, Míška, Mišulka...a plno dalších. Přitom je to takové mezinárodní jméno. No a u holčičky jsme celou dobu věděli, že bude Julie Eva a jméno dostane po babičkách. Ale mně se jméno Julie líbilo už dlouho, déle, než jsem zjistila, že se tak Lojzova babička jmenovala, je takové něžné a krásně zní, takže jsem měla radost, že to takhle vyšlo.Zoe je pěkné jméno, ale takové málo tvárné, asi bych jej taky nedala. Markétku mám sestru a máš pravdu, moc jich není.

Říkala bys jí Zoi. Marian chtěl normální jméno, jeho jméno se mu absolutně nelíbí a říká, že to byla pomsta rodičů. Začali jsme se o mimi snažit v říjnu a hned jsme se shodli na jménu Zuzanka a líbilo se nám spoustu jiných holčičích jmen. Když jsem otěhotněla, bylo mi hned jasné, že to bude kluk a pak se to i potvrdilo a mi museli vymýšlet klučičí jméno a to byl oříšek. Věděli jsme jaké jména ne. No a Marianovi se líbil Patrik, proti tomu jsem nic neměla. Kdyby věděl, že má bývalá láska se jmenuje Patrik, tak by to jméno nikdy nechtěl a tak jsem byla potichu, protože z tohoto důvodu už nechtěl jméno Deny (Daniel). Zoe je tvrdé, Zoi je pěkné, vždy záleží jak jméno říkáš. Má bývalá spolužačka má Huga a tomu říkám pomsta.

my taky každý napsal pár jmen.a shodli sme se na holkach.. a to dve varianty..ale kluk?? to byl boj... a tech hádek:D ja chtela aby bylo po mem, on po jeho.no hruuza..nakonec sem já ustopila, s tím, že kdyby nahodou za x let bylo druhy,..bude po mým..

U nás to bylo kupodivu hodně rychle vyřešené k oboustrané spokojenosti, ale další chlapeček by se mi líbyl vendelín a nebo Kryšpín a tam by se mi taky líbilo právo veta v rozhodování.

my jsme vybírali stejně, jako vy. Kalendář a oba jsme si napsali jména, co by se nám líbila. Jenže jsme se v podstatě neshodli ani v jednom Já chtěla Radovana, on Radima, já chtěla Adélu, on Andreu, já chtěla Mariana, on Damiana apod. Chtěla jsem Michaelu, ale to je jeho sestra, Lucku, ale to je jeho bývalka, Davida, ale to je zase můj bývalej a Vojtěcha, kterýho on ale nesnášel Nakonec jsme se domluvili na kompromisu nějak, ale sama nevím jak, snad časem jsme nějak už tolik neřešili kraviny a když se to začalo blížit (když už rostlo břicho), tak jsme usoudili, že je na čase už něco na ten papír napsat

Tak to vám nezbude nic jiného, než použít pracovní název i v reálu, za těch osm měsíců si na to dokonale zvyknete I když v případě holčičky by to bylo fakt originální Já tohle vůbec řešit nemusela, mě bylo z obou stran rodiny politicky vysvětleno, že jen jediné jméno je správné A vzhledem k tomu bych v případě druhého měla právo veta zase já

Jelikož jsem věděla, že to bude kluk snad od začátku, tak jsme se shodli na Adamovi. Jen byla taková diskuse o holčičím, ale to byla víceméně jen formalita, tam nějaké napsat. Dokonce jsme uvažovali, že tam jen ze srandy napíšeme Brunhildu, ale to mi mé trochu pesimistické já nedovolilo (co kdyby se doktoři a my spletli). A docela mě překvapilo, když jsme se jednou bavili o případném druhém dítěti a jeho jméně, že se nebrání mé Matyldě. I na tu Dorotku bych ho překecala.

chi. šak ty si to nakonec nějak prosadíš!!my vybírali až klučičí jméno a bylo to náročný. všechny jména, který jsem chtěla já, on odmítl, že pod tímto jménem zná spoustu debilů nebo úchylů (což je pravda) jsme nakonec měli v užším výběru kryšpína a ještě cosi docela šílenýho a bylo docela napínavý, jak to nakonec dopadne - protože já si byla jistá, jaký jméno nechcu, ale nevěděla jsem, jaký chcu, takže se nebylo moc o čem dohadovat