počasí nám vyšlo parádně. Než jsme dojeli do Mikulčic, se vyčasilo a oteplilo. A byly jsme tam samy! Se i divím, že všude tomu dělali reklamu, jak dnes vstup zadara a nikde nikdo, asi skrzevá to uplakané počasí... Nám to nevadilo. Luxusní parkoviště-kdo zná moje parkování, ví že potřebuju otočit a nacouvat pomalu na náměstí- Občerstvení otevřeli a průvodkyně unešené, že jsme první návštěvníci. Teda kvůli tchyni a jejím fr.holím a Heli jsme prošli jen kryté výstaviště. Dostali jsme na památku x prospektů, plánků apod. Nebyla jsme tam skoro deset let, hodně se změnilo a k lepšímu. Pořídili tam obří obrazovky a v 3D 20 dokument, který promítali o hradišti. K tomu dobová muzika a relativně pohodlné židle. V dalším památníku zřídili minidětský koutek s pastelkami, omalovánkami, které si můžou děti odnést a historickou jednoduchou postýlku pro panenky, panenku oblečenou v dobovém oblečení a něco plyšáků... Průvodkyně bylavunešená z Helenky, že je hodná. Jsem narostla pýchou skoro do dvou metrů Musím Heli fakt veřejně pochválit, byla potichu, nelítala, zásadně dobrovolně za ruku a nebo v náručí a nechala si ukazovat typy domečků a apod. Hrdě potom na pokladně ukázala co vymalovala, zamávala a zavolala Pápá při odchodu... Cestou zpátky jsme se kvůli tchyni stavili u tety Martiny v práci na nákup. teta tam sice nebyla, ale to nevadí. Já si nakoupila dřevěné uhlí, hlínu na pokojovky, kvítí a hlavně, v akci měli 4schodový žebřík za necelé pětikilo. Konečně nemusím u oken šplhat po klasickém dřevěném dvojáku, když z druhé strany tam lozí Heli... tátu jsme později doma uklidnila, že to mám jako k narozeninám... V Kyjově byla taktéž pauza na kafe a tchýnino cígo u tety v práci. Jsme splkly, domluvily příští týden rodinný hromadný exkurz do Modré u Velehradu a jely k nám. Heli už chrní, nějak ji ty zážitky zmohly, já obědvám a Marci facebookuje. A lít začlo, až jak jsme dojely k nám. Parádní výlet, a snad bude Heli u kult.památek po mně a chytne ji to celoživotně