Jak jsme vlastně k Lukáškovi přišli :-) - diskuze

Předpokládaný termín porodu 16. a 17.9.V úterý 11. jsme byla na kontrole, kde mi dr řekl, že je dost pravděpodobné, že do rána porodím, když už se jedná o můj druhý porod.. S radostí jsem odcházela domů a těšila se, že již brzy příjde ten vhodný okamžik na zrození toho našeho štěstí :) . Utekly další dva dny a já se cítila po fyzické stránce naprosto úžasně, v noci jsem se dokonce budila s pocity, že vlastně ani nemůžu být těhotná :) . V pátek 14.9. ráno najednou tlaky v podbřišku.. stálé, neustupující, tak si říkám, že se asi opravdu něco chystá a porod se do termínu rozběhne sám.. Najednou bolest ustupuje a začínám cítím slabounké stahy, při kterých si ani nejsem jistá, že se o stahy jedná.. bolesti se vrací.. začínám zapisovat intervaly.. Jsou nepravidelné.. 6,8,10,3 minuty.. začínám to házet za hlavu s tím, že se jedná o poslíčky.. po 3 hodinách jsme na tom pořád stejně.. alarmuju spolutěhule na bolu co si o mém stavu myslí.. posílají mě do porodnice.. ale já si pořád říkám, že bolesti jsou velmi slabé a dost nepravidelné na cestu do porodnice.. Napouštím vanu.. ve vaně se intervaly stanou pravidelným po 5minutách.. asi po pátém stahu jdu ven z vody a stahy se vrací do původní nepravidelné formy.. Volá mi babička, která má strážit starší dítko, aby mohl být manžel u porodu.. Říkám, že to nebude tak honem, ale at je určitě ne mobilu. O hodinu později, kolem 14h stahy začínají být mezi 5-6minutami a jsou trošku bolestivější než ty předchozí.. Pořád statečně prodýchávám v sedě nebo dřepu.. stát se u toho nedá.. po 15h volám manžela, at nepanikaří a v klidu dojede domů.. aby zajel pro babičku na hlídání a mi se můžeme vydat do porodnice.. S babičkou přijíždí kolem 15.45h a my vyrážíme.. vysvětluji 2,5leté dceři, že jedeme do porodnice pro miminko a že se pak přijde podívat.. Stahy přichází ještě po cestě v autě, která trvá 3minuty.. Manžel bere tašku a pomalu kráčíme k porodnici.. dole ve vestibulu, kde v klidu pijí kafíčko pacienti se svými příbuznými dostávám další stah a musím se zastavit, což samozřejmě neunikne očím nikoho z nich a současně nám přejí rychlý a bezkomplikovaný porod.. usmívám se , děkuji a jdeme dál.. Už jen cesta výtahem.. jsme na porodním.. zde mě \"vítá\" sestra se slovy: \"Proč jste přijeli?\" .. no proč asi :).. Bere mě na příjem, vyzívá k převlečení do pyžama a lehnutí na lůžko.. prohlíží mě.. PV neodtekla a branka otevřená na 4-5cm, možná víc, říká. Natáčí KTG a do toho volá sloužícího doktora.. Po 10min si všimne pozitivního GBS tak mi během natáčení KTG píchá tu \"úžasnou\" nepříjemnou injekci s antibiotiky.. Přichází lékař.. u něj je již branka otevřená na 6cm.. Začíná nekonečná řada otázek pro sepsání porodopisu.. některé se opakují do nekonečna.. Já ležím na záznamu, stahy po 3min a stažím se trpělivě odpovídat.. Po sepsání těchto nesmyslů lékař rozhodne, že píchneme PV. Nastává tak v 17h.. čekáme na stah a já po chvíli cítím PV. Dostanu povel stát u lůžka,aby hlavička sestoupila co nejrychleji.. Donáší manželovi jednorázový plášt.. Stojím a dostávám další stah.. manžel přibíhá v civilu a snaží se mě podržet.. tyto stahy jsou snad 3 a pokaždé odchází strašná spousta PV.. Podemnou kaluž.. no co když musím stát.. Přichází čtvrtý stah.. doktor jde ke mě a říká, až skončí stah abych se položila, že se podívá jak moc jsme otevřená. Porodní asistentka odchází na záchod.. lékař stojí a čeká u lůžku, v tom na něj křičím, že mám hlavičku \"mezi nohama\" (nebyla tam, ale už jsem věděla, že tento stah jen tak neskončí. Dr volá na PA: \"Hani, žádný záchod, rychle zpátky!\" Ve stahu mě rychle dávají na lůžko a umistují nohy nahoru.. nevím jak se jim to povedlo,ale já toho nebyla schopná.. stah stále trvá, využíváme situace a začínám tlačit jak o duši.. hlavička, ramínko, stah končí.. \"No to teda ne, zpátky nepůjde\", říkám si a tak zatlačím ještě jednou a malý je během jednoho stahu na světě v 17:16 Dávají mi na bříško ten uzlíček štěstí a ten křičí jak na lesy :) . Po chvíli vyzívají tatínka k přestřižení pupeční šnůry, který tam stojí jak tvrdý Y stále bez pláště a v civilu.. tatínek stříhá a mě PA píchá oxitocyn na odloučení placenty.. zůstala mi po vpichu asi 10cm modřina.. Malého odnáší a dr říká, že je to prdola, že bude mít sotva 3000g. Jde se na šití, říkám si.. lékař jen konstatuje, že k nástřihu nedošlo a tudíž se jen podívá, zda není někde nějaké natržení.. Manžel odchází fotit malého.. Mám je malinkou trhlinku kterou zasypou nějakým zásypem a to je vše.. jsem mile překvapená. Za chvíli mi přináší malého v peřince a dr hrdě gratuluje a přeje nám jen to nejlepší do života. Já jsme stále v šoku a koukám na ten uzlíček, kde že se tam vlastně vzdal.. mám jen strašnou žízeň, jinak se cítím naprosto OK. A už si užíváme s tatínkem toho našeho drobečka..3740g a 50cm.. takže žádný drobeček, dcera měla 3100g. Přichází PA,aby zkontolovala jak odhází krev.. bohužel zjistuje, že je tam asi někde sraženina a tak mi nepříjemně mačká břicho a já cítím, jak ze mě vytéká krev.. je to bolestivé,ale udělat to musí.. kontroluje několikrát.. nakonec jsme nad krví vyhráli a já přestávám tolik krvácet.. 2hodiny jsme na porodním sále a já volá domů té naší princezně, že má brášku a at se s babičkou přijdou za 2hodiny podívat.. Po té odcházím s PA do sprchy.. Vše je v pořádku a my jsme zase větší štastnější rodinka.. Takže nádherný porod, který začal a skončil dřív než jsme si mysleli.. To co se dělo a jak se choval personál na oddělení šestinedělí by bylo taky na delší povídání.. ovšem z jiného soudku než tento porod.. :( Přeji všem těhulkám tak rychlý porod jako jsme měla já a hlavně chci dodat, že s vyrovnanou psychikou.. že ta porodní bolest nám přinese to vytoužené dětátko je daleko menší než když s hrůzou očekáváme další bolestivý stah.. Přeji opravdu krásný bezkomplikovaný porod a zdravé miminka..