Ahoj holky, i já už patřím spíš do této kolonky a jelikož tu máte můj příběh, jsem těm z vás, které mě znáte, dlužná zdělit novinky z našeho života. S Bárou jsme byly v lednu na zápis do školy, takže od září bude školačka a já z toho mám už dlouho noční můry, jak budeme vše zvládat, hlavně ty první 2 roky, než se naučí dobře číst a psát. Taky finančně to bude pro mě další zátěž, už teď se hrozím, jakou sumu školní začátky spolknou :-( Co se jejího zdraví týče, je to s opakovanými běžnými nemocemi už o něco lepší, tak snad v tomhle směru to nebude ve škole probíhat tak, jako dosud ve školce. Vlastně až letos vydrží být zdravá třeba i 2 měsíce, což je úspěch :-) V Brně jsme byly na kontrole naposled v březnu a vše dopadlo dobře. Lékaři rozhodli, že magnetická rezonance už se příště dělat nebude, jelikož se nádor objevil naposled před pěti lety, takže teď už bude malá absolvovat každého půl roku jen ambulantní vyšetření na očním v Brně. Tím tedy odpadají hospitalizace a narkoza, což je pozitivní. Jinak já začala řešit další problém, který je pro mě sice další finanční zátěž, ale jinak to bohužel v mém případě nejde. Zašla jsem za právníkem a rozjela jsem dlouho odkládanou záležitost, podávám trestní oznámení a exekuní řízení na mého ex kvůli neplacení výživného. O malou už se vůbec nezajímá, ani za ní nejezdí, dokonce jí ani nezavolá, tak jsem si řekla dost!!! Bude to opět cesta na dlouhou trať, než a jestli vše vůbec zaplatí, ale nemůžu to nechat jen tak, trpělivost je u konce. Tohle nebude jediné řízení, na které se chystám, jelikož další finanční závazky má ještě vůči mně. Ani ty si neplní a z naší rozvodové smlouvy vyplývá, že pokud bych čekala ještě další rok, tyhle dluhy by už dosáhly promlčecí doby, ani tohle tedy nemůžu nechat ležet, on si to nezaslouží. Zatím se nic neděje, čekám, až právník zahájí první kroky a bude mě informovat. No jak vidíte, mám se na co těšit, nic pozitivního na mě bohužel nečeká. K tomu ještě mamka jde na operaci s páteří do Prahy, takže ji čeká léto strávené na lůžku a kdo ví, jak to vůbec dopadne. Ještě, že máme babičku, bez ní bychom těžko mohly existovat, ať už po finanční stránce, neboť každý měsíc žijeme na dluh, tak vůbec celkově, hlavně jak mi pomahají a věnují se s dědou Báře, to je pro mě pomoc k nezaplacení, když jsme stále samy bez partnera. Ale já vás tu teď zavalila děsným románem, ani nevím jak, tak raděj končím a s vámi všemi se zas dočasně loučím :-) Mějte se tu všechny moc fajn a já se zase ozvu, jak bude něco nového. Zdraví Lucka