hysterka - diskuze

Mysule, já malýho taky nenechávám vyřvat a když nic nezabírá, tak ho dám do postýlky, ale mluvím na něj a hladím ho, aby věděl, že tam jsem.. všichni mi říkají, že bude rozmazlenej, ale já na ně kašlu.. takhle malý miminko potřebuje neustálý pocit bezpečí.. nechat vyřvat se může starší dítě, ale ne takový pidi človíček.. do postele ho teda neučím, to jsme si řekli už v těhu, že postel je prostě naše a malej má svou postýlku.. nenech se rozhodit a dělej to jak to ty cítíš..myslím že to děláš dobře.. a 2,5hoďky spánek je podle mě dost dobrý přes den.. a jak ti spí v noci?

ono to trvá, než se ty hormony ustálí..obzvlášť, když kojíš. já byla trochu mimo 3 měsíce...nic hroznýho, ale nebyla jsem to já.nerozmazlíš!!! ona je miminko, první 3 měsíce má nárok na cokoli a potom ještě dlouho taky na dost. jsem zastáncem cesty nejmenšího odporu, proto bych chovala, kojila, vozila kočár..prostě cokoli, ať mimino neřve. ono se to utřepe a bude líp. zatím zdaleka není vychcaná a nedělá naschvály, jen nemá šanci říct, co ji trápí. na postýlku ji až se na to budeš cítit naučíš. se mi zdá, že všechny děcka v nějakým věku lezou za rodičema do postele a určitě to nesouvisí s tím, jestli spaly jako miminka v postýlce nemyslím si, že by dítě mělo být pořád opečovávaný a nemít chvilku klidu, hlavně žádná opičí láska, ale miminko by nemělo plakat, když tomu jde zabránit.joo a ujišťuji tě, že bude hůř, až bude větší s někým jiným - zatím toho vážně moc nenadělají, maximálně brečí nebo je pokaděná, ale dost nejspíš spí - mazec začně až se začne pohybovat, mluvit, šplhat, vyskládávat skříně, otevírat dveře, hypnotizovaně koukat na telku...já si radši zakazuju myslet na to, co se beze mě doma děje a jen pevně doufám, že to není zdravý nebezpečný.

Ty jsi její maminka a ty víš, co je pro ni nejlepší a podle toho se řiď. Do patnácti s tebou v posteli spát nebude. A každému je do toho houbeles.

Nebude. Maruska nervala zbytecne ani minutu a rozmazlena neni.

úplně přesně vím, co cítíš. s prvním synem jsem to měla úplně stejný. jeho pláč = moje fyzická bolest.s druhým klučíkem je to jiný.... fakt je, že po hooodně dlouhý době.... skoro po 18-ti letech... z vendova pláče rozpoznám ty naléhavé breky, kdy mne fakt nutně potřebuje a běžím......když huláká jen tak nebo z prudy tak mne to nechává úplně klidnou. adam se mnou spal v posteli skoro do dospělosti a vašík v mojí posteli neusne ani za boha.nejsi rozhodně špatná matka, jen se v tom musíš naučit chodit, abys nebyla otrok.

Ani já nevydržím nechat Kájulu v postýlce vybrečet.Mám u toho úplně stejné stavy jako ty.A to,že s tebou spí neznamená,že bude rozmazlená.Já se po porodu odstěhovala z ložnice a v posteli jsem spala s malým do jeho 3 měsíců a kdyby se tak nerozvaloval,tak tam s ním spím do dnesA můžu 100% říct,že rozmazlený není.

Pavli,i se mnou spala Danielka v posteli,protože jsem se chtěla vyspat.Stavy nouze přešly a nemyslím,že by to na ní i na mě zanechalo nějaké následky.Mateřství je i zkouška nervů.Držím Tobě i Lentilce palečky

To je úplně normální, nejsi nijak hysterická nebo nezdravě upnutá. Já ho taky nikdy nenechávala vyřvat déle jak 5 minut, kdo by to vydržel. A rozmazlená nebude, když spí u tebe. Je pravda, že některé děti si na to zvyknou, ale jen některé. Adámek s námi spal celé šestinedělí a pak ještě nějakou dobu. Potom šel do postýlky, ale nad ránem jsem si ho stejně brala k nám a pořád beru, mám to ráda. I přes den, když se třeba probudí, ale mohl by ještě chvíli spát, tak si ho vezmu do náruče do klubíčka a spíme spolu na gauči. To se ho vždycky nemůžu nabažit.

to já asi byla taky... Ale nějak jsem neměla to srdce ho nechat řvát, když jsem pořádně nevěděla proč (teda zpravidla věděla, neb měl citlivý zažívací trakt, ale i tak mi ho bylo líto). Teď jak má skoro čtyři, a \"má rozum\", ať si ječí jak chce