Hurá do další etapy - diskuze

Moc jsem od porodu nestíhala sem chodit a všem odepisovat, ale i tak jsem se snažila. Teď máme už dva dny šestinedělí za sebou, jsem staršně, ale strašně unavená, usínám ve stoje, v sedě a to asi od 18:30. Přeji si, aby den měl alespoň 28 hodin, abych toho dokázala zvládnout více, mám metr a půl velkou kupu žehlení, se kterou teď jdu zatočit, ve škole toho po mně začínájí chtít více a já bych si strašně moc přála zastavit čas v momentě, kdy mi má malá láska řekne, že jsem jsem jeho maminečka milovaná,objímá mě a vzápětí dostávám hubánka a v druhé ruce se na mě směje má další malá lásečka s otevřenou pusinkou! Proč to tak rychle utíká? Já nechci... Hltám každou minutu s nimi. Manžela mám od rána do večera v práci, když příjde domů, tak mi dělá večeři ke kojení - nejčastěji palačinky s nutelkou a s kokosem strouhaným nebo s meruňkovou marmeládkou a s grankem, vůbec neubírám na váze, ale neva. Hlavně, že kojíme a malému chutná. V momentě, kdy prcci usnou, tak už se mi po nich stýská a těším se, až se Peťka zase probudí a si budu hladit tu jeho malou hlavičku. Takový je den ode dne, nevím kolikátého dnes je a nebudu to vědět asi ještě hodně dlouho. Tak mamky, pokud mě z toho všeho nehrábne, tak něco napíšu do kolonky děti - odpovídající měsíc:o) Pa a držte se a hlavně, když už si budete připadat, že už nemáte sílu, tak jí ještě máte 70% prý