Hrátky nad rámec nervů - diskuze

Doufám, že mi poradíte nějaké tipy na tyto situace (se 4letou dcerou):1. Řeknu, že má něco udělat. Např. umyj si před jídlem ruce; vem si papuče; běž do koupelny. Dcera se směje od ucha k uchu a řekne ne a dál se někde povaluje. Opakuju to, ona opakuje NE, čím dál výraznějí, případně na mě vyplazuje jazyk, prská nebo začne vykřikovat, že se jí něco nelíbí, něco nemá ráda, nakonec už mele o úplně nesouvisejících věcech se situací, že je nemá ráda (přitom jo), jako třeba \"já nikdy nechcu do školky, já chci mít jinej domeček\" apod. Prostě provokuje, jak může nejvíc. Nakonec mi většinou ujedou nervy a dosmýkám ji na místo, kde má být, a tam brečí a já k tomu taky nemám daleko.2. Má jít někam, např. do koupelny, ale místo toho se schová pod peřinu a směje se. Chvíli to někdy může být i legrace, ale pro mě ta hra holt trvá moc dlouho, zvlášť když spěchám nebo mi není dobře. Ona nepochopí, že už to pro mě není legrace, a pořád utíká a směje se. Zvyšuju tón, vysvětluju, nic. Nakonec rozkazuju, taky nic, stále děsná sranda. Pak řvu a to je buď pořád sranda a nebo se to najednou zlomí v brekot.Co mám dělat? Nemohu čekat půl hodiny, až se dítě milostivě odebere do koupelny. K jídlu by se neodebralo nikdy. Ale řvát a vláčet mi nevyhovuje... díky všem