Holky dneska jsem pročítala časopis a narazila jsem tam na t... - diskuze

Ahojky Mirčo, od té doby, co jsem zjistila, že čekám mimi, prožívám ty nejkrásnější chvíle ve svém životě. Jen bych z toho vynechala pobyt na šestinedělí - některý dětský sestřičky byly dost nepříjemný, malej měl infekci, takže nervy. Mě 4. den po porodu ještě čistili dělohu. Ze začátku jsme měli problémy s kojením, malej u mně po porodu místo papání hned usnul, pak ho museli dát do inkubátoru, aby se zahřál, na porodním sále byla docela zima. Sestřičky měly hodně práce, takže mi ho na kojení přinesli až 2. den dopoledne. Mezi tím jsem se na něj alsepoň pořád chodila koukat, no a z toho zrovna taky moc nadšený nebyly. Jinak to tam byl kolotoč - přebalit, zvážit nakojit, zvážit, přebalit, tak asi půl hodiny se snažit odstříkávat(aby se mi co nejrychleji začalo tvořit mlíčko), pak vysprchovat a zbyla mi tak hodina a půl na spánek, byla to hrůza. Naštěstí od prvního dne, co jsme doma, je to všechno skvělý. Malej je hodnej, takže mi zbyde i dost času na BoL.Musím říct, že i jak jsem ležela necelý měsíc v nemocnici, bylo to tam v poho. Min. 2x denně mi dělali monitor, to bylo super, poslouchat jak malýmu buší srdíčko a jak se tam neustále pohybuje. Taky jsem tam poznala výbornou kamarádku.No ale každý těhotenství je jiný, tak jsem zvědavá, jaký bude to další a už teď se moc těším (ale ještě neplánujem)

Pro me to byla velice krasna etapa. Hned bych nekomu ponosila miminko, ale tesne pred porodem odevzdala do toho praveho briska.

V době kdy jsem byla těhotná jsem si taky někdy říkala jaká je to otrava,ale jinak jsem si to docela užívala.No a dnes musím zpětně říct,že to bylo opravdu nejhezčí období.Nedávno jsem se o tom bavila s manželem a ten taky uznal,že to bylo moc pěkné,když jsem měla ten pupík.

pro me to bylo poprve krasny,bez problemu,ovsem tehotenstvi s dvojcaty uz tak idealni nebylo.ale byla jsem stastna,ze se to povedlo,akorat mi bylo dost zle a posledni dva mesice byly fakt strasny...

Rozhodně mé těhotenství nebylo ukázkové ani najkrásnější období,pokud bych mohla oddělit psychiku od fyzické stránky,pak možná bych našla ,ale rozhodně ne celých devět měsíců-Nejdříve mi bylo celodenně zle,pak jsem měla opakovanou silnou obavu o mimi díky lékařům...A nakonec už jsem byla děsně vyčerpaná po porodu to bylo snad ještě horší.Užívám si to až o mnoho měsíců pozdějiPrávě teď nejvíce

Tak já si užívám až tohle poslední,žádné problémy a komplikace,kdybych před sebou nenosila ten balón a asi tak 100x za den nedostala někam šlehu,tak ani nevím že jsem těhotnáale za nejkrásnější asi taky považuji období až po porodu a kojení

Já jsem měla obě těhotenství moc pěkná.Také jsem měla problémy ale na ty už ani nevzpomínám.zůstalo mi jen to pěkné (i když bylo taky pěkné,když jsem byla s prvním těhu měsíc v nemocnici a všichni mě rozmazlovali )Ale asi nejhezčí je když jsme s Tomem poslouchali jak nás bráška kope

Tak svým způsobem to je krásné období, u mě bylo, druhý a třetí trimestr. První byl příšerný, nejen že jsem pomalu bydlela na záchodě. (kdo vymyslel ranní nevolnosti, je blb, protože já snad zvracela, ráno, v poledne i večer), chodila jsem na podpůrné injekce a první tři měsíce strávila doma v leže. Pak se to všechno zlepšilo, jak mávnutím proutku. Bylo mi dobře, celkově se můj vzhled zlepšil, a až těšně do porodu jsem byla hodně aktivní. I přes ty probdělé noci, během posledních dnů, než se Markétka narodila. A když pominu veškerý stres,co jsem měla s bývalým partnerem, musím říct, že jsem si to docela užívala. Hlavně zařizování výbavičky,představování jak to všechno bude a i to souznění s tím malým fotbalistou v bříšku . Ale nejkrásnější období je pro mě, až když jí mám u sebe, i když v okamžiku kdy začala chodit, jsem si říkala, kde mám to krásné malé hodné miminko..Nestěžuji si, je to FAJN

Těžko říct,na jednu stranu to bylo opravdu krásný,ty pocity,když jsem si udělala testík a zjistila,že to vyšlo,potom ty návštěvy poradny,první pohyby a ke konci,když mimčo řádí v bříšku-na to opravdu ráda vzpomínám a je mi po tom smutno.Na druhou stranu ale nevolnosti,pobyt v nemocnici,testy na hranici,neustálý strach,aby to bylo ok,zvýšený cukr,dieta,ke konci jsem pak sotva lezla,jak mně mimčo tlačilo,bolesti v tříslech,tlaky v podbřšku,neustálý pocit na močení.....No prostě na těhotenství vzpomínám se smíšenými pocity,ale jak se říká-na vše zlé se rychle zapomene a převládají spíš ty hezké vzpomínky.No a ted když mám svoje broučky u sebe,to je moc fajn,neměnila bych za nic,obě děti jsou vytoužené,tchán jim říká,že to jsou děti lásky

Já jsem krvácela,přibrala na velikost velryby,první dva trimestry jsem proležela střídavě v nemocnici a doma ,měla jsem hlavně zpočátku velký strach,aby to všechno dopadlo dobře.Třetí trimestr,když už jsem mohla na procházky a bylo vše O.K,tak zase odešel partner,takže rozhodně žádná idylka,přesto mohu říci,že těhotenství bylo úžasné a dodnes se mi zasteskne po hýbajícím se bříšku i po tom funění.Po porodu je to také nejkrásnější období,ale zase trochu jiné.Ty pocity v těhu jsou prostě jedinečné.Tak jako je jedinečné přivinout k sobě miminko,které mi roste před očima.

Já sem nabrala sice 30 kilo, ale nevolnosti se mi vyhnuli a být těhu se mi líbilo...takový ten pocit souznění s miminkem, když se ti mele v bříšku...i když pár negativních věcí taky bylo

Tak pro mě těhotenství taky nebyla žádná krása,něco podbného jsem taky četla a nechápala.Zvlášt s Jirkou kdy jsem do 5 měsíce zvracela skoro pořád jsem nechápala co je na tom krásnýho.

Já jsem si tedy těhotenství až na to zvracení fakt moc užívala,přibrala jsem jen 4 kilča a měla jsem pocit že bych mohla skály lámat, u mě to platí stoprocentně, nejkrásnější období-fakt.moc mě mrzí, že už to nikdy nezažiju, ale mít čtvrté dítě by bylo od nás fakt nezodpovědné a nemohli bychom ho zajistit, takže smůla-rozum říká ne, ale dušička by ještě tak moc chtěla._Doprčic, proč jsem jenom už tak stará a proč nejsem bohatááááá

Poslední dobou si říkám, že nejlepší bylo období bez dětí...Zeptej se za pět let, třeba to uvidím jinak