Gigi mě inspirovala - diskuze

u mladých hned,u starších lidí mi to dělá problém..

zatím se mi moc nestává, že bych si s někým vykala a měla přejít na tykání. spíš se mi stává, že mám problém někomu tykat (třeba maminkám v sokole, kam chodíme na cvičení pro děti, některý jsou takový distinguovaný a působí na mě \"staře\") nebo naopak vykat (např. hodně mladé kadeřnici...zkrátka mladým vpohodě lidem.)já se intenzivně vyhýbám tykání s taťkou jedné mé kamarádky, on s námi běžně sedí v hospodě, vypráví příhody, ale tykat mi mu nejde. naopak s její mamkou bych si tykala s radostí, té jsem už mockrát tykla, aniž bych mohla.joo, mám kamarádku, která si potykala s otcem svého přítele velice záhy po seznámení a prý teď, po 9 letech, mu už tyká bez problémů, ale tak 7 let mluvila neutrálně, aby se tomu tykání vyhnula (a to spolu jezdívají odjakživa 2x ročně na dovolenou)

Jde o to jak mi ten člověk sedí na tykání...Jako příklad uvedu třeba to, že jsem před mateřskou makala v Legu a tam si všichni zaměstnanci (tak nějak téměř povinně) tykají. No a mě bylo 18 let a nějak mi nešlo do pusy si tykat s paní které bylo asi kolem padesáti-šedesáti let...Měla jsem ji tam nejradši, popovídaly jsme si, byla moc fajn, ale prostě mi bylo tak nějak trapné jako osmnáctka tykat takové zralé starší dámě Ale překonávala jsem to a tykala.Jinak když jsem se dohodla na tykání s Davidovými rodiči a babičkou která bydlí v domě s nimi, tak pak druhý den ráno přijít a poprvé říct \"ahoj maminko\" \"ahoj tatínku\" (táta vyžaduje aby se mu tatínku říkalo a vůči mámě mi přišlo blbé, že když oslovím tak taťku tak jí říct jen ahoj by mi bylo blbé...) pro mě bylo takové divné trapné Myslím že jsem se u toho i červenala a taky jsem si to ještě v pokoji ráno nacvičovala jak pozdravímNo a pak se mi občas plete komu mám tykat a komu vykat, takže když jsme se viděli s Davidovou babičkou (tou druhou co tam s nimi nebydlí) a dědou tak jsem řekla ahoj i jim a pak jsem se musela začít smát a omlouvala jsem se

chvíli mi to dělá problémy a taky se vyhýbám, ale pak v poho, teda pokud mi ten člověk sedne.

jj, tchýni tykám asi měsíc a pořád na to musím myslet, abych se nespletla

Mně osobně vadilo i v práci, když mi některé fest starší kolegyně nabídly tykání hned, prostě jsem to nedokázala a pak po delší době mě to zase dost mrzelo, protože už jsme si tak rozumněly, že by to bylo v pohodě.

Jj taky to tak mám.Jsou lidi u kterých mě to do pusy nejde ani když mě za to kárají.

zvykám si rychle :-)

mě tchýně nabídla tykání než se narodila Lucka a co myslíš?:Dvykám jí

Stejně

Anicko, presne. Zvlast kdyz je to starsi clovek, to s tim mam problem. Ale treba v praci mi porad jeden kolega tykal, je mu kolem sedesati. Me to stvalo, protoze jsem mu to nenabidla. Tak jsem mu jednou rekla :\" Tak dobre, budeme si tykat\"On byl pekne vykulenej, ale od ty doby mu tykam porad a uz si asi zvykl

Jak u koho... někdy je to v pohodě, jindy mi tykání nejdez pusy a pak se to snažím nějak okecat oklikou :) A mám i opačné stavy... že někomu tyknu omylem :))

S tykáním mám problém odjakživa.Mě vůbec samotné trvá než si někokoho připustím k tělu tak asi proto.

U mě je to o věku. Nedokážu starším více než 10 let ode mě tykat. Mám respekt.

Zatím se mi to stalo jen u tchánovců.Když chtěli po svatbě ať jim tykám tak mi to přišlo ze začátku dost divné,ale myslím,že jsem si rychle zvykla.Možná je to i tím,že si můj muž s mými rodiči tyká.

mě to taky nejde,taky se všemožně vykrucuju,abych nemusela oslovit,ale nikdy bych netykala tchánovcum jednou mi to nabídly a já sem odmítla,prostě mě to nejde přes hubu

Taky mě to tykání nejde z pusy. Hodně problém jsem měla u tchýně, když mi navrhla tykání. Mě to trvalo snad rok. Buď jsem jim vykala a nebo jsem se tomu tykání snažila vyhnout.

jojo já to mám takhle u rodičů přítele. Nejsem schopna si s nima tykat

Mi to takhle neslo u Pepova taty.Jinak mam spis problem, kdyz je mi nekdo blizky, a netykame si, tak udrzet to vykani. Treba s mojim sefem se mame hodne radi, ale proste je to muj nadrizeny, tak si vykame. Ale myslim, ze s tim mame oba problem.