Febrilní křeče - diskuze

Holky kdo to zažil, ví o čem mluvím, nikomu bych to nepřála vidět, bylo to to nejhorší co jsem v životě viděla Je to dva týdny...Přišli jsme z venku, šla s námi k nám jedna paní sepsat nějaké papíry, tak jsem malého přebalila, vzala si ho na klín, jen vypadal že je unavený a bude spinkat,jinak byl celý den úplně v pohodě... najednou vypadal jako když se něčeho strašně lekl, tak ještě říkám v klidu : ,,Co je prosim tebe?\" a hned na to to vypadalo že se něčím dáví, ale neměl čím, nic nepapal, leda že by mu snad nějak blbě zaskočila slina nebo tak, tak jsem mu začla bušit do zad, ale už sebou i celý cukal, modrala mu pusinka, tekly mu sliny, oči se začaly obracet vzhůru Myslela jsem že má snad nějaký epileptický záchvat, pak vše pomalu ustávalo a já už myslela na nejhorší, nedýchal, nevnímal mě Ječela jsem, brečela, panikařila, naštěstí paní co u nás byla už volala záchranku a po telefonu mi radili co mám dělat, než přijedou. Musela jsem mu zaklonit hlavu, dvakrát do něj dýchnout, konečně se nadechl, to byla největší úleva, pusinka zase začla růžovět, očíčka se po chvilce taky vzpamatovaly, začal koukat kolem sebe a pak když začal plakat a paní v telefonu řekla že teď když pláče už je to v pořádku, konečně jsem se pořádně nadechla taky. Ještě jsem mu musela chladit čelo, protože měl horečku. Pak už přijela záchranka i David,malý z toho všeho usnul, já pořád brečela jak šílená... Tak si nás odvezli... Jeden den byl malý v nemocnici na JIP na kapačkách, ručičky a nožičku přivázané k postýlce aby si nevytrhl jehlu, bylo mi ho tak strašně líto!!! Když se po několika hodinách konečně zase poprvé usmál, brečela jsem štěstím. Celou noc jsem nemohla usnout, měla jsem to celé živě před očima Druhý den nás dali na normální dětské oddělení, po třech hodinách jsem mu musela měřit teplotu, byli jsme na vyšetření na neurologii, na očním, vše naštěstí v pořádku Nechali si nás tam tři dny a šli jsme domů, byl to muj nejdepresivnější pobyt v nemocnici co jsem zažila. Pořád mu ještě měřím teplotu při každém přebalování a mám tu hrůzu před očima pokaždé když se třeba začne vztekat, protože se bojím že mu stoupně teplota a zase se to stane! Doufám že tohle už nikdy nezažiju!