Edousek..-2 roky - diskuze

jak vite,Edousek byl velmi hodne miminko a ja si to s nim velmi uzivala(po vycerpavajicim Alexoj to prislo velmi vhod)nejake to zlobeni jo bylo atd,ale to co ted predvadija vim,ze nezlobi jako tak,ale vubec nevim,jak na nej a zlepsit to..je to cca mesic,Alexe jsem dala do skolky a Edika pohlidat na hodinku kamaradce vedle do ulice.vse bylo ok.kamarakdu zna moc dobre,ma stejne stareho hosika jako Edik,porad se navstevujeme,travime volny cas atd..po hodine jsem si Edika vyzvedla,dali jsme si kafco a sli domu.vse ok.pred 14 dny jsem potrebovala s Alexem do te pedagog.psych.poradny.no Edika jsem sebou brat nechtela.protoze aby nekde sedel v klidu pres hodinu nemozne a navic jsem chtela byt ciste jen pro Alexe v tu chvilku.takze jsem ho dala ke kamaradce znovu.uz kdyz jsem ho tam vedla,tak zacal knourat.v chodbe jsem ho svlekla,ale on uz mel tucha a drzel me.dovedla jsem ho do herny,s tim,ze se zabavi a nenapadne odejdu bez louceni.jenze bohuzel.hlidal me a jakmile jsem sla,sileny rev.kamaradka,ze to zvladnou,at jdu,pac uz tak jsme to meli namale.prijeli jsme cca po dvou hodinach,kamaradka rikala,ze brecel moc,dlouuuuho nebyl k utiseni a pak ho jakz takz uplatila pohadkou a krupkama..hrali si,venovala se mu atd,ale porad koukal na dvere chudacek.od te doby hruza des.asi uplne ztratil duveru,mysli si,ze mu zase nekde odejdu.jakmile jdu na wc,do pokoje,za roh-okamzite rev a jde za mnou.nesnese byt dlouho sam.max si hraje chvilku v pokojicku u pohadky,ale behem chvilky ho mam zase u sebe a ujistuje se,ze jsem.dalsi vec,kategoricky odmita dospele.nejhorsi je to pro tatinka,nemsi na nej maknout,vse jen mama,mama,mama!tatinek z toho smutnej dost,ja servana jako kun.je to tak vysilujici,ze drive spolu byli skoro porad,kdyz nebyl v praci.rano ho vzal z postele,sli si hrat,prevliknul,vykoupal,dal jidlo..ted nesmi nic!pokud ho proste capne-jdeme se koupat,ztropi siiiileny hysterak.rve,jeci,mlati kolem sebe,hazi s predmetama..a tohle,kdyz je kolikrat za denme ho je strasne lito,jak se to v nem pere,uklidni se jedine v tom pripade,ze ho pochovam,jinak vubec.jako kdyz ma spinac na brise a ja ho pritisknu na sebe-je klid.usmevy a pohoda...jenze jsou situace,kdy opravdu nemuze neco-ja jdu na wc,on rve,bezi za mnou,tatinek ho chytne a on si lehne nahy na ledovou zem a nenecha na sebe maknout.takze se ho tatka snazi spacifikovat,pak uz to graduje,komu driv rupnu nervy...pac parkrat to vydrzie,ale ne denodenne nekolikrat..co s tim?vim,pevne nervy,vydrzet,ale jak se chovat v tech situacich,rvat po nem nebo na zadek lunout nema smysl v tom jeho amoku,na druhou stranu,kdyz na nej houpkne tatinek opravdu dost,lekne se a je chvilku klid.popotahnefnukne a zklidni se.ale to tu je pak jako u komediantu a nechci,aby to na nem nechalo nejake nasledky..porad ho chovam,nosim,mazlim,hrajeme si,neustale se ozyvam-tady jsem neboj,aby vedel,ze tu jsem pro nej,jenze nejak nestaci..dekuji za tipy co dal...