banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

druhý porod? - diskuze

13 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
ahoj holky,vím, že to sem asi nepatří,ale podle mojí doktorky je náš porod za dveřmi,tak to raději píšu sem,jelikož je tu největší pohyblivost. Zajímá mě jedna věc a to ta, jak jste se cítily při nebo po druhém porodu. V podstatě jakýkoliv rozdíl od fyzických pocitů počínaje a psychickými výkyvy konče. Svého prvního syna jsem porodila když mi bylo 20. Nikdy jsem děti moc nemusela a tak jsem počítala s tím, že sžít se s rolí mámy, pro mě nebude úplně přirozené. Taky že nebylo..když se narodil a přinesli mi ho umytého ukázat,nic se ve mě neodehrávalo...možná díky dlouhému porodu (76hodin), možná proto, že všechno najednou bylo naruby. Prostě mi ho dali a já na něj koukala,jako bych ho znala už roky. Ani radost,ani splín..nic.Půl roku mi trvalo,než mi došlo, že je to MOJE dítě a že si pro něj nikdo nepřijde (ne že bych s ním nechtěla být,ale měla jsem neustálý pocit,jako bych ho jen někomu hlídala-neuměla jsem pochopit,že je můj a zůstane v mém životě navždy).Teď čekáme druhé miminko, prvnímu jsou téměř 4 roky a na maličkou se těšíme.I tak mám ale obavu, abych neprožívala to samé, jako prvně. Závidím maminkám co v zalíbení koukají do postýlek a nemůžou se nabažit nových členů rodiny. Bylo mi tehdy hrozně líto,že necítím to, co ostatní maminky.Měla jste to některá taky tak? Jak jste to vnímaly podruhé? a co délka porodů? Zajímá mne jakýkoliv rozdíl mezi prvním a druhým porodem a miminky. Omlouvám se za román,ale musím to ze sebe dostat.Je to moje velká obava. Taky bych chtěla být plná pozitivních emocí...
První dítko 16 hodin, druhé s bídou 2. A je to něco jiného. U Barušky jsem měla podobné pocity, taková ta mateřská láska mě nezaplavila a hodně jsem se styděla. Ale u Ondráška něco úplně jiného. Od prvního okamžiku jsem prostě věděla kdo to bude, co po mě bude chtít a ten vztah jsme si utvořili hned první den v porodnici.
holky děkuju moc za vaše příspěvky...hned je mi trochu líp :)
Já mám jen jedno. Lásku k malé jsem začala cítit asi ve 4 měsíci a tak kolem toho 6. měsíce jsem mohla říct, že ji opravdu miluju. Vůbec jsem si to nevyčítala, prostě to tak bylo. Druhé určitě chci a počítám, že moje šestinedělí bude úplně stejné jako u prvního s tím rozdílem, že se nebudu bát manipulace s malou a když bude brečet, tak se nebudu tolik stresovat. Jinak počítám, že si tak první 2 měsíce budu zase nadávat, že jsem debil, proč jako jsem chtěla další dítě??? Tak to bylo u prvního. Nějak jsem smířená s tím, že u druhého to bude prostě stejné, jen už budu vědět, do čeho lezu A určitě si to nebudu vyčítat. Když to bude náhodou lepší, tak budu mile překvapená.
Mám zatím jedno dítko a i když byla chtěná a moc,v těhotenství jsem nebyla ta,co se nemůže dočkat porodu.Neuměla jsem si představit,jaká budu matka,jestli se budu umět postarat a dost ji milovat a šíleně jsem se bála porodu.Trval 8 hodin,z toho 6 a půl hodiny krutých křížových bolestí po 2 minutách (epidurál nepomohl).Ale jinak byl bez komplikací.Jen jsem se neotevřela na celých 10 cm a dovolili mi tlačit už na 8 cm.Hodně mě rozstříhali,ale nebolelo to.Rozhodně to byla velká úleva.A v momentě,kdy mi na bříško dali něco teplého a vlhkého,zamilovala jsem se.Ale každý to má jinak a určitě si nic nemusíš vyčítat,když to nepřijde hned.Je to normální
Po prvním porodu mi trvalo asi 3 měsíce než jsem si našla k dceři cestu a tu mateřskou lásku jsem jí dávala naplno. Podruhé to bylo s plnou silou hned po porodu. To mě příjemně překvapilo, nevím proč to tak bylo, jestli jsem věděla do čeho jdu nebo sem se uměla poprat s pocitama. Porody jsem měla oba rychlý, jeden cca 6 hodin, druhý asi 4 hodiny. Prostě každý to má jinak. A druhá dcera sem vplula tak automaticky a jistě. I když prvotní zmatek a nápor tu byl. Neměj z toho strach, to bude dobrý Obavy jsem měla úplně stejné.
já taky nepatřím mezi ty maminky, co je na první pohled zavalí vlna lásky. Půl roku to u mě teda netrvalo, ale hned to taky nebylo.Druhý porod byl rychlejší, pohodovější a asi jsem si to víc užívala.Každý to má jinak a nemá cenu to nějak řešit dopředu, nějak to dopadne a ty s tím stejně nic nenaděláš.
První porod 12 hodin, druhej 3 hodiny. Pocity fyzické stejné, jen tentokrát jsem kontrakce určila jako porod hned na začátku.Obě děti jsem milovala od první chvíle.Druhý porod byl tedy rychlejší, byla jsem klidnější, kojení jako starý mazák, víc jsem si v porodnici uměla říct, co chci. Marušku mi donesli na pokoj až za 9 hodin, protože se narodila v noci, pro Aničku jsem si došla po 5ti minutách. Míň jsem se stresovala kecy sestřiček.
Já jsem své tŕi dětičky milovala hned od první chvíle...když se narodil Hynek, zavládl ještě pocit, že jsem konečně kompletní- že nám prosté chyběl.Jinak porody jsem měla každý jiný, první Stellka byla tahaná zvonem po 4dňovém vyvolávání, Viktorka byla venku šup šup přirozeně, a malý po 6ti hodinách rozjetého porodu nakovec císařem.
Prvni porod bezproblemovy. V 10 na sal, v 15 byl Elda venku. Necitila jsem nic...dalsich dlouhych par mesicu jsem byla jak stroj, vsichni z nej byli zblazneny, ja bulela, ze jsem nejhorsi matka. Zlomilo se to, nevim presne kdy. 3,4 mesice?Dianka byla venku za 3 hodky. Laska do me bouchla okamzite. Uz jsem to tu psala, ale jak jsem vedela, co mam citit (divny, ja vim), bylo to tu hned a mega! Nebyla jsem tak nervozni a jen trochu litovala, ze jsem ty zkusenosti nemela uz u prvniho a vic si neuzila to jedno miminko.
Tak tohle jsem měla poporodu taky a strašně jsem se za to styděla,protože jsem se v těhu na malou strašně těšila.Po asi 4 dnech už jsem z ní byla hotová a citypřišli.A u té druhé to bylo hned od porodu,od chvíle co mi ji dali na břicho jsem z ní byla hotová.Možná to bylo i tím že celé těhu bylo rizikové a narodila se v 37 tt.
U prvního porod asi 16hod.jsem hned po porodu věděla že to je moje,ale taková ta velká láska přišla někdy po 3 měsících.Navíc on neustále řval jako novorozenec.Druhý porod byl fofr a tam jsem ale cítila více-méně to samé.No a teď ten třetí,akutní císař,holku jsem viděla až druhý den a ještě v inkubátoru a necítila jsem vůbec nic.Jako rozum pobral že to je moje dítě,ale to bylo vše.Až když jsem byla doma,tak se to zlepšilo,teď jí budou 4 měsíce a zase jí miluju jako ty dva starší.Ale v podstatě u každého jsem do toho 3 měsíce fungovala jen proto že někdo to nakrmit a přebalit musí.Je úplně jedno co prožíváš po porodu,ta láska prostě nemusí přijít najednou,ale postupně a časem.
já mám jen jedno díte..ale taky mi to trvalo hoodne dolouho, nekolik mecisu.. za to ted(má 2roky) se ho nemuzu nabazit a uzivam si ho jak nejvic:o))) a u druheho to budu mit jakbysmet.. uz jen proto ze je to miminko co jen lezi ji spi-v tom lepsim pripade, nebo rve... a kaká... já nejsem na mimina.. joo az se to rozlezlo a byla s tim trochu sranda sem se citila jako mama:o) do te doby jen stroj co musi fungovat:o)) neboj, at uz to prijde kdykoliv, nejsi spatna ani nijak divna!!! dojde to vzdy-nekomu driv,nekomu pozdeji:o)

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40