banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Dovedete svým dětem říct \"Teď mi dej pokoj!\"? - diskuze

25 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ten výraz \"dej mi pokoj\" je až moc ostrý asi, nemyslím, říct jim to zrovna takhle, ale dovedete si vytyčit i čas samy pro sebe, ikdyž si děti zrovna chtějí s vámi hrát nebo prostě něco vyžadují?Občas se mi stává, že mi některá kamarádka řekne \"ty se máš, Dorotka si umí tak hezky sama hrát, jak to děláš?\" a vidím to - i stejně staré děti mých kamarádek neustáe vyžadují jejich pozornost a neustále se jim musí někdo věnovat. Já nikdy nevím, jestli mám být ráda(vlastně asi jsem) nebo se mám stydět(zastydím se vždycky), že jsem líná matka. Dorotka prostě od malinka aspoň jednou za den nějak odmítnutá byla - odmítnutá ve smyslu -Dorotko, teď ne, maminka dělá něco jiného. Později už jsem jí i klidně řekla - \"teď si pohraj sama, maminka je unavená\". Vím, že to zní asi fakt jako že jsem hodně nevšímavá líná máma sobecká(možná trochu jo), ale třeba v těhotenství s Vašíkem se mi to velmi vyplatilo. Dorka už je fakt zvyklá na svůj pokojíček, kde si řádí ve svém světě. A dokonce už mě i občas posílá pryč - říká - \"mamí, nech mě si hrát!\"Je jasné, že je důležité dětem se věnovat, ale myslím si, že i dítě má vědět, že máma je taky jenom člověk a má nárok na chvilku pro sebe, na odpočinek nebo i na svou aktivitu. Samozřejmě úměrně věku dítěte. Ale vidím kolem sebe i kamarádky, co se dětem rozdávají zcela - věnují jim každičkou minutu z celého dne, samy jsou vyčerpané a děti vůbec nejsou zvyklé zabyvit se samy. jak to máte vy?
Stydět se vůbec nemusíš, dítě si má s postupem věku zvykat na samostatnost a \"líná máma\" mu v tom jedině prospěje. Jsem to samé co ty, s tím, že klidně přiznám, že když do mě hodinu hučí všechno co vidí nebo co ho zrovna napadne nebo mi oznamuje co dělá činnost za činností a nebo že stále vyžaduje bonbon a já říkám desetkrát ne, protože pořádně nejedl normální jídlo, tak už mu pak klidně řeknu \"už mi dej pokoj\".Myslim že se z toho nezblázní, že jsem mu tohle řekla.Možná se na chvíli urazí, ale stejně se pak zas přijde pomazlit
No jasně že..třeba když si chci v klidu vypít kafe, tak prostě je Markétka u sebe v pokojíčku a hraje si sama. Občas remcá, ale v tomhle jsem neoblomná. Pokud si neodpočinu a nenajdu si čas pro sebe, pak to odnesou mou protivnou náladou právě děti a to nechci.
já se od začátku snažila učit Nikču alespoň chvíli hrát si sama, nechat maminku odpočinout, prostě já občas potřebuji čas jen pro sebe, je to sice někdy obtížné, Nikča třeba nechápe že si chci jen chvilku poslechnout zprávy, sice neleze mi na klín ale nemlčí , ale třeba po obědě když nechce spát už zvládne být jen v pokojíčku a hrát si, a nechá mě spinkat (ne že bych usnula, ale fakt mě nechá si odpočinout), a to je potřeba
Jsem na tom úplně stejně jako tyAle mám i takové kamarádky
já mám v tomto úplně úžasné kluky, vždycky se dokázali zabavit sami, ikdyž byl Matěj ještě sám, tak se uměl zabavit. Dokážou mě nechat odpočívat, když jsem unavená a natáhnu se, ještě mě zakryjou dekou a třeba sedí a drží mě za ruku, dokonce někdy, když usínám tak slyším, jak jeden druhému říká, at zeslabí tv, at mě to neruší .-)
Taky jsem už použila tuto frázi,když jsem potřebovala něco dodělat nebo si v klidu vypít kafe,ale s tím,že za nimi za chvilku příjdu.Äle kluci si teď hrají sami už hezky a když vidí, že něco dělám tak mi jdou hned pomáhat.
Tak na tom není nic špatného.Karolínka,když uklízím nebo vařím,mě už nechá a hraje si sama nebo kouká na pohádku.Když byla menší,tak to někdy šlo,někdy ne...Ale když si třeba sednu k PC a píšu,tak často přijde a \"mami,nepiš\".Tak to většinou dopíšu a věnuju se jí.Nechci,aby vzpomínala na dětství tak,že matka seděla u počítače a vyháněla jí.Ale když vidím,že si hraje sama,tak si k tomu počítači sednu.Ale u nás je i velká výhoda v tom,že já můžu odpočívat hned,jak se tatínek vrátí z práce,protože to se vrhá na něho a mě má v paži
Ondra je zvyklej že občas zaslechne že teď to nejde, jsou dny kdy to nebere a vzteká se ale většinou to veme a jak můžu tak se mu věnuju. Myslím že je to dobrý i do výchovy že musí vědět že nemůže dostat všechno teď hned.
Ze mě \"dej mi pokoj\" už několikrát vylítko. Postupně jsem Káju naučila, že stačí v klidu říct, že teď nemůžu a ona si jde hrát sama. Takže vaření, uklízení nebo kafe probíhá v klidu :) Kdybych se jí měla věnovat 24 hodin denně, tak mě asi mrskne
Jo, snažím se \"urvat\" i čas pro sebe, ale s dítětem, které je od narození společenské a potřebuje ke všemu parťáka to jde dost ztuha. Jo, občas dokáže si hrát sám, ale jsou to spíš vy jímky, takže když potřebuji mít klid, musím mu najít parťáka ke hře, ať už dítě nebo dospělého. I teď vlastně odpovídám na duchaplné průpovídky :-DAle u nás je trochu rozdíl, že spolu jsme vlastně pořádně jen pár hodin, takže s radostí se mu věnuji.
@moninif To je výhoda, když máš děti dvě. I když je fakt, že někdy se zase dokážou o všechno zhádat... většinou si ale hezky hrají spolu a neprudí :DDD
@nadule1 Jo tohle vysvětli mému muži :-D Já bych dvě i přežila...
@moninif :-)) No tak jo... Já mu to vysvětlím. Kdy a kde? :DDD
ja mu to rikam jen minimalne.. on vi ze kdyz varim ci uklizim tak ze me bud muse pomahat nebo me nechat.ale jakmile sednu k pc. a vidi ze nemam co na praci-hned toho vyuzije a chce pozornst..ja se mu teda venuji taky furt a neustale a hodne. oproti jinym matkam co mam v okoli..ale me to nevadi.ja mam pro sebe casu dost, a on me respektuje,ale musim to vzdy hodne vysvetlit..a taky si myslim ze je to vekem,,ze cim je starsi tim i on zacina chapat ze on potrebuje taky svuj klid, a tak jde obcas do pokoje a rekne mamo bez pryc,chci byt sam- ja ihned odchazim jeste s radosti.takze klid mam, ale kdyz vidi ze se nudim- a chce pozornost a ja fakt nemam co delat-jdu se mu venovat.ale neustale slysim ze se mu venuju az moc, ze ho mam nechat at si hraje sam,misto nakyho malovani ci vyrabeni s nim...ale ho to bavi,chce to, a kdyz chce byt sam umi si o to rict:o) ale jsou i situace,kd yme desne nazlobi, a ja este nejsem dostatecne uklidnena, a on uz doliza tak to mu rikam at me chvili necha ze se jeste zlobim:D
Ano, od mala jsou zvyklí, že maminka občas potřebuje chvíli času pro sebe (většinou na práci). Domluvíme se... \"Teď to dodělám, vy si pusťte pohádku a až budu hotová, tak budeme dělat, co vy chcete...\". Funguje nám to dobře.
Mám to stejně, odmala ji učím, že potřebuju i já mít svůj čas pro sebe a ona si může hrát sama :) obrovsky se mi to vyplácí teď, když je ze mě skoro metráková koule a furt je mi blbě, tak Stázik jak mě vidí, tak sama řekne ať si jdu odpočinout a hraje si sama, nebo mi maluje obrázky, které mi nosí až do postele opravdu ji za poslední měsíce nepoznávám, je tak pozorná, opatrná na mě, stará se, podá mi co potřebuju, donese mi pití a dělá to sama od sebe, ne pod nějakými příkazy :) Myslím, že každé dítko by mělo pochopit, že mammjinka potřebuje chvilku pro sebe a že jim nebude stát pořád za zadkem
já mám štěstí, že si kluk odjakživa vystačil sám. kolem dvou let si hrál třeba dvě hodiny úplně sám s autama a nikdo o něm nevěděl..neučila jsem ho to, prostě to dělal sám od sebe. maximálně občas chtěl, abych s ním v pokoji byla a já si tam četla. ale teď (budou mu 4) se cosi mění nebo spíš změnilo, sám se vyloženě nudí, chtěl by, abych si s ním hrála, já to neumím, nebaví mě to..vlastně, on by chtěl, aby tam byl nějaký jeho vrstevník nebo nějaká moje kamarádka, já jsem až úplně nejposlednější znouzectnostale to, že se mu nemůžu věnovat pokaždý, když potřebuje, to ví a umí, ikdyž je to rozmazlenej jedináček.a jinak, já jsem příznivcem toho takzvaného líného rodičovství...takhle to prostě má bejt
Já určitě použila někdy i tuto frázi, když už nebylo zbytí a větu: Prosím Tě, dej mi chvilinku - nikdo neakceptoval Podle mě to je normální. Dítě by nemělo být středobodem vesmíru, souhlasím s Šárkou. A protože se teď moje holky dostaly do fáze, kdy by si už mohly vyhrát společně (skoro2,skoro6), tak chvilku s nimi sem, ukazuji jim jak, něco stavíme, nebo vytváříme obchod, píšeme cedulky cen a nakupujeme a pak se vytratím ... nechávám je, ať si vyhrají spolu
jasne,od mala ,jsou samostatni a vedi kdy ma maminka opravdu dost..ale kdyz uz mi lezou silene na nervy a furt se neceho dozaduji,vedi ze po vete ,,nestvi tygra,,jim hrozi pruser a je hned klid
Ještě k tomu: Mám jednu takovou přítelkyni, je víc jak o generaci starší než já - je taková moudrá v některých věcech :-) - a ta mi kdysi řekla něco, čím se celekm ráda řídím: \"Dítě má být pozorovatelem ne středobodem světa. Má vyrůst pod stolem, z pod kterého sleduje a učí se, jak to na světě chodí.\" - to je myšleno samozřejmě obrazně... Takže ale si nedělám extra vrásky s tím, když jsem někdy nabručená a mrzutá nebo se třeba s mužem pohádám i před dětma - protože to se občas v životě stává. když potom děti vidí i to, že se usmíříme nebo, že je maminka zase veselá, je to podle mě v pořádku. a tak i s únavou a nárokem na svůj osobní prostor...To jen taková má uvaha dnešní
@ŠárkaBil
A pak jsou ve finalé ty maminky přetažené a na děti furt jen křičí.Nebo naopak je z toho nervní dítě,protože nemá vteřinku života pro sebe.Tak,že ano,mám své hranice a děti už ví,kdy ano a kdy né.Dnes na prima lowe nevím v kolik bude pořad příšerné matky,právě o tom,jak nedají dětem prostor,matka tam krájí 10 ti letému klukovi maso atd.
Jasne mam to stejne, Vasik musi leckdy pockat u vareni, ted u mimina nebo kdyz si chci treba jen vypit caj...nekdy si hraje sam v klidu a nekdy radi
Šári mám to úplně stejně u třech dětí to ani jinak nejde, chvilku se jim věnuji, ale pak je třeba udělat tisíc jiných věcí,takže si musí hrát sami myslím, že nestrádají
Ahojki , no Toník má zatím 7 měsíců, tak nevím zatím jak na něj budu reagovat, ale určitě nemůže ode mě čekat, že mu budu stále za zadkem s nějakou hrou..nemyslím to ve smyslu, že bych nechtěla, ale taky třeba budu buď neco chtít uklidit nebo uvařit nebo nachystat nebo si třeba jen dát kafčo..a dítko by si i mělo umět někdy samo zahrát..

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40