Doporučuji :-) - diskuze

Snad na každou porodnici existují kladné i záporné ohlasy. Vzhledem k tomu, že jsem v porodnici strávila celkem 9 dní, měla jsem možnost si pořádně ´užít´ před- i po-porodní péči.
Thomayerku jsem měla vybranou už od začátku. Líbí se mi, že je to menší porodnice s jednotlivými porodními sálky (mají jen 4) a s takovým ´rodinným´ přístupem k budoucím maminkám. není to žádná továrna na děti a přitom dokáže zabezpečit veškerý potřebný servis, který očekáváte při narození miminka. Určitě můžu tuhle porodnice jen a jen doporučit.
Vybavení nemocnice sice stále ještě připomíná doby, kdy rodily naše maminky - váhy i přebalovací pulty (= skříňky s mantinely) jsou určitě minimálně dvacet let staré (nebo třicet? ;-) ), ale o tom to vážně není. Celé je to o personálu. Když se k Vám chovají slušně a věnují se vám příjemné a ohleduplné sestřičky, porodní asistentky, lékaři, uklízečky a i všichni ostatní, tak je vám úplně jedno, že spíte na posteli, která už má nejlepší léta za sebou, a že se vám v pokoji odlupuje malba na stěnách. Prostředí prostě nevnímáte, máte úplně jiné starosti než to, jestli je na pokoji televize nebo jestli máte společnou sprchu na chodbě. Ve dnech, které trávíte v porodnici jste rádi, že tam vůbec nějaká sprcha je, a že máte postel, do které si můžete lehnout, když to mrňous dovolí. Já jsem při svém pobytu chytla naprosto báječný personál, a to na všech odděleních, která jsem měla možnost projít: ambulance, lůžkové, porodní i operační sál. Všichni se nám všem (těhulím a maminkám) věnovali s maximální péčí a ohleduplností k našemu stavu.
Během těhotenství jsem měla možnost podívat se i k Apolináři, a jsem moc ráda, že jsem si ´na vlastní žádost´ zvolila k porodu právě Thomayerovu nemocnici. U Apolináře možná pracují největší kapacity, ale s personálem v Krči se to vůbec nedá srovnávat. Navíc na mě strašně negativně, nebo spíš depresivně působilo to prostředí. Dlouho jsem heldala slova, kterými to vyjádřit, až to nakonec trefně zhodnotila moje spolubydlící na šestinedělí: \" Apolinář? To je jak sirotčinec z 16.století. člověk, aby se bál, že mu po porodu dítě zapřou a už mu ho nedaj\".
Asi jediná věc, která by se dala vytknout, je systém návštěv na odd. šestinedělí. Návštěvy mohou sice přijít v podstatě kdykoli během dne, ale probíhají pouze v hale před oddělením. Na pokoje se nesmí. Pro nás to byla komplikace v momentě, kdy za námi chtěly chodit návštěvy a my je musely odmítat, protože se Fífa musel opalovat na pokoji, aby zahnal žloutenku. To byl jediný moment, kdy bych ocenila asi jedinou skutečnou výhodu nadstandartního pokoje - tam návštěvy můžou. Takže se nám třeba stalo, že přijela babička s dědou z Boleslavi a po deseti minutách zase jeli, protože Fífa musel na sluníčko.
Důvod, proč jsou návštěvy takto omezené, je ale jednoduchý a zcela pochopitelný - a těch pár dní se to dá vydržet: soukromí a pohodlí maminek. Na šestinedělí jsou společné sprchy na chodbách, takže by bylo nevhodné, kdyby se mezi bloumajícími, unavenými maminkami motali ještě návštěvy. Kdepak - návštěvy patří na chodbu a mají maminky vidět jen usměvavé a v pohodě a obdivovat je, jak to všechno zvládají a vypadají tak svěže a odpočatě ;-) - to je totiž to, co potřebují slyšet :-)