Dopis rodičům - diskuze

já jsem na svatbách zažila že se maminkám kupují prastýnky jako poděkování

já psala děkovný dopis našim,ale ne k příležitosti svatby. Bylo to až po svatbě....když jsme se stěhovali.... Uvědomila jsem si,jak nám pomáhají, děkovala jsem jim i za svatbu, protože to platili oni s manželovýma rodičema.... Nechala jsem ten dopis zalaminovat nebo jak se tomu nadává at to mají na památku. byli z toho hodně dojatí, dokonce i táta.... myslím,že pokud třebas člověk neumí takové věci říkat (jako já) do očí, tak je to skvělý způsob,jak to dát najevo.

no ja nepsala žádny,ale na svatbě jsem po naší první novomanželském ploužáčku měla proslov k rodičum a děkovala za výchovu...

my jsme nechali udělat minilahvičky( mamky-becherovku,tatí-vodku) na etiketě byli naše jména a datum svatby a Děkujeme,to jsme jim dali na svatební stůl ke jmenovkám

Ty jo tak to jsem neviděla to s tím obličejem.ale dopis jsem psala,top máš pravdu.Mámě jsem psala takové jen přání,koupila jsem nějaké "z lásky" v papírnictví a tam dopsala pár řádek,ale nic ryvného,ale koupila jsem k tomu plyšového medvídka a kytku a dal jsem jí to na obědě,kam jsem jí pozvala do restaurace.Rodiče jsou rozvedení,takže jsem pak ještě jela za tátou a to už ani nevím zda se uvolnil na chvíli,ale asi ano,takže jsme asi byli také v restauraci na obědě a tomu jsem psala dopis.Plný lásky a hlavní věta která tam byla s tím pocitem,nechci se opakovat,už jsem to psala,ale je to pravda,prostě že si nepamatuju na spoustu vět co řekl,na místa ,kde jsme byli na výletě ,ale ten pocit ,který mám,když jsem s ním patří jen jemu a ten si budu pamatovat vždy a že ho miluju.

Asi je to ostuda, ale o něčem takovým slyším poprvé... Asi u nás na drsném severu se to nenosí? Ale určitě pokud máte dobré vztahy, tak s chutí do toho... Ten nápad s laserovým obrázkem je super. Určitě je to potěší.

No mi děkovali ustně za vychovu a byl to trapas,raději bych v tu chvíly děkovala bohu,že už od nich konečně odcházím.A muj muž by jim dnes napsal,vychovali jste ubohou zamindrákovanou chudinku,která se všeho bála a mě stálo nejmen pět let,než jsem jí dodal sebevědomí a udělal z ní sebevědomého jedince.(Ted toho někdy lituje nenechám si nic líbit ani od něho)