Dneska v noci jsem se málem dopustila násilí na tom našem malém puclíkovi. V šest ukázkové zpucoval celou flašku mlíčka, usnul Ládíkovi v náručí a krásně zabral v pelíšku. Po půl hodinkách se budil a dudlík mu pořád \"skákal\" z pusinky. Takže jsem nic neudělala a v jednom kuse lítala do ložnice, aby se ten had malej neprobral úplně. V deset už jsem byla tak vytočená, že jsem ho vzala z velké postele a dala do jeho, to byla osudná chyba. Spustil na celé kolo, podotýkám, že zrovna chvilku před tím přestal ječet ten sousedky pišišvor, takže my jsme plynule navázali, celý panelák nás obě miluje, protože když řve jeden, tak se druhý většinou přidá, nebo se kluci vhodně navazovaně doplňují . Pořád se mlel v postýlce a vztekal se. Po dvaceti minutách už jsem to nevydržela a šla mu ohřát mlíčko, no byl to obrovský hlad, protože zpucoval zase celou flašku a měl se k usínání, jenže já objevila počůraná záda a zadeček, snažil se tak, že plínka vážila minimálně dvě kila. Takže jsem ho musela přebalit a převlíknout, takže se probral úplně. Položím ho do postýlky a v tu ránu měl oči jak baterky, papulku od ucha k uchu a mámo povídej si se mnou. Chviličku jsem ho šišmala a pak ho nechala na pospas. Ještě tam asi půl hodinky broukal a pak usnul.Ve dvě ráno se vzbudil a že by asi papal, tak jsem mu zkusila dát dudyna a on ještě do čtyř usnul. Jenže ve čtyři se vzbudil čiperný jako rybička a chtěl si strašně povídat, šla jsem mu ohřát mlíčko, aby se nabaštil, ohřála jsem ho maličko víc, to na něj působí tak, že většinou u flašky usne, jenže mladej pán měl jiný názor. Oči mu hrály jak korálky, pořád mi strkal ručičky do flašky, plival mi mlíčko ven, když viděl, že už jsem fakt naštvaná tak začal ukázkově pít a po chvilce začal nanovo. Ovládla jsem se fakt už jen silou vůle, protože vedle spal manžel. Už jsem ho chtěla dát do postýlky, když jsem si všimla, že mám na noční košili flek. Čuchnu k němu, no jasně, byl prokakanej jak amina. Takže zase přebalit, převlíknout a zase byl úplně probraný, takže jsem to vzdala, vzala jeho deku a šla do děcáku, kde mám pro tenhle případ náhradní ležení pro nás pro oba. Než usnul, tak jsem mu několikrát musela vyprostit ručičku ze špricliček, protože se tak vztekal, že se do nich zamotal. Spal do sedmi a pak už samozřejmě spát nechtěl, takže jsem ho nakrmila a přesunuli jsme se do ložnice do velké postele. Myslela jsem, že si bude vedle broukat jako obvykle a pak ještě usne. Houby, povídal, hulákal, hejkal, pak se mu povedlo se převalit na bok, tak do mě začal kopat,šťouchat a chtěl, abych se mu věnovala. Odsunula jsem se kousek dál, aby na mě nedosáhla zkusila ještě spát. Spustil sirénu a ječel a ječel, až jsem nevydržela a otočila se k němu, v tu ránu měl pusu od ucha k uchu a povídal mi, dala jsem mu pusu a on se začal smát nahlas a přejel mi rukou po obličeji, jakoby mě hladil. No a v tu ránu jsem se na něj nemohla zlobit. Láska moje malá. Takže jsme vstávali, dala jsem si ho do sedačky a snídala u toho a povídala si s ním a odměnou mi bylo, že dnešní první spinkání bylo bez řevu. Položila jsem ho do postýlky, pohladila po hlavičce, chytil si mě za ruku a v tu ránu spinkal. Já ho prostě jedním dechem miluju a škrtím najednou.