Dnes jsem byla dopoledne s malým tady u nás na jednom příjem... - diskuze

ja sdelim,ze je mimon jen kdyz jde o neco vaznejsiho a pripadne kdyz obcas odmita poslechnout a zacne kricet treba v herne,ze chce ted byt na tramposce ,ale to dite co tam je se boji skakat s nekym dalsim a tak ho tam nemuzu pustit a on nechape proc,kdyz jemu tam nikdo nevadi apod...nemluvi,kazdy si mysli,ze debil nebo spratek a stejne vetsina lidi ani netusi co je to porucha autistickeho spektra..jsou nabuseny idnesem a maximalne aplou a tak to vse berou v jednom pytli....

Vidíš a já třeba moc nikde neříkám, že je Toník autista. Ted jsme byli na dovolené a tam jsme se skamarádili s jedním párem s dvěma dětma a Toník si docela s jejich dětma hrál, ale byl divný a dost často se choval neadekvátně. Moc se s dětmi nestýkáme, tak v každodením porovnání on versus zdravé děti to bylo hooodně patrné jak je jiný, mě už to asi ani nepřijde. A za celý týden jsem těm lidem neřekla že je autista.....prostě se choval divně a hotovo. A kdybych to řekla určitě bych je ušetila úvahám jak mám rozmazlené divné dítě :-)Na písku bych to nepovídala už vůbec. Nejčastěji to zmíním jen v případě když v rámci hovoru dojde na to že ho vozíme do školky hodinu, tak to lidi zajímá proč a tak prostě řeknu že jinde ho nevzali protože je autista.....Ale lidi hlavně zdravých dětí mají pak tendence mě utěšovat. A já za prvé utěšit nepotřebuju a za druhé k tomu volí věty pramenící z neznalosti a akorát mě nakrknou i když to myslí dobře

No třeba to vážně ještě neví nebo se s tím srovnává. Druhá věc, třeba holčičce bylo lehce méně. My s tímto máme problém u Alexe, má čerstvě dva a lidi si myslí, že má tři - čtyři roky (nosí běžně 98, 104...). Má plíny, mluví jen zkomolená slova, rozumí dobře a hrozně nerad půjčuje oblíbenou hračku. Děti na něj mluví a diví se, že nereaguje a KAŽDÝ, ale opravdu každý den se mě lidi ptají na věk, když vidí, jak ho dávám do golfáče... a ještě má občas dudlík, takže se setkávám i s těmi reakcemi jako šeptání si kousek od nás, o kterém vím, že je přesně na nás, protože i něco zaslechnu. Přitom on se chudák chová na svůj věk, jen je prostě vysoký a vypadá starší...

Vidíš a mě se pořád všichni diví, že okamžitě vysvětluju všem dokola, že je Tomášek hluchý, a proto špatně mluví a \"trošku jinak\" komunikuje.

Je to hrozně smutné, kdo ví jak je to jestli ví nebo neví a vůbec nic nedělá. Ono je hodně těžké se s tím i svěřit i když by to pomohlo alespoň ulevit. Sama jsem prošla školením co dělat s okolím při neadekvátním chováním. V práci u zubaře k nám taky chodil autista, maminka mi hned když došli poprvé řekla diagnozu a že mají už svůj postup co a jak, sama se pak divila že ho zvládám adekvátně zklidnit když byla ošetřovaná ona. Teď když mě vidí hlásí se ke mně, nakukuje do kočárku a snaží se na své oblíbené otázky vyloudit odpověď. Ondra jen koukal a měl taky spoustu dotazů proč se tak chová.

Třeba ještě ani neví diagnozu,že s tím nikde nebyla.Kdo ví.Možná naopak se budete potkávat častěji a seznámíte se.

tohle je hodně složité, a každý se s tím vyrovnává po svém, třeba jen potřebuje čas...

Tohle je hrozně těžká situace a každý se s ní vyrovnává po svém.