Dětské hřiště a chování dětí - diskuze

Kousek od paneláku nám vybudovali takové krásné hřiště pro děti. Není kdovíjak zařízené, ale je tam spousta možností k lezení, šplhání a takový domeček s klouzačkou. Ten je samozřejmě velmi oblíbený. Leze se na něj po sešikmené ploše složené z kulatých klád, takže dítě musí zapojit ručky i nožky, proleze nebo projde ke klouzačce a může se sklouznout. Včera se Tom vyloženě třásl, že jdeme ven, hned po východu z paneláku mě neomylně táhl do krámu pro rohlík a pak směrem na hřiště. Dokonce ho ani nezajímaly vajgly, psí lejna, kamínky, papírky a vůbec všechny ty zajímavé věci, díky kterým naše cesta do krámu vždycky trvá skoro půl hodiny. Podotýkám, že krám je od nás vzdálen asi dvěstě metrů. Cestou jsme potkali jinou maminku s holčičkou, které mířily tamtéž. Tak jsme v družné debatě dorazily na hřiště. Trošku jsem se zděsila, když jsem viděla, že tam těch dětí je nějak víc. Tom mě celý šťastný vlekl k domečku a chtěl lézt. Asi dvakrát se mi povedlo, že se sklouznul. Ale tím to skončilo. Byla tam maminka, která měla asi pětiletou holčičku a očividně jí bylo fuk, co to dítě dělá. Tomášek spolu s malou Mady lezl do domečku a tahle holčička prostě lítala rychle nahoru, sklouznout a zase nahrou a sklouznout. A ty naše prťata jí prostě překážely. Maminka Mady se sem tam koukla a nijak jí to nevadilo, přeci jenom Mady už chodí dlouho a má dobrou stabilitu, tak neměla potřebu ji hlídat. Tím, že jsem stála u Toma a jistila ho, aby nespadl, tak jsem viděla, že když ta holčička leze rychle nahoru, tak jí sjíždí nohy a jen o kousíčky míjí ručky Toma a Mady. Koukala jsem po její mamince, ale tu víc zajímaly vlastní nehty a komentování parfému, který mimochodem voněla tak strašně pronikavě, až mě bolela hlava. Přitom vůně to byla úžasná, ale v tom množství, které na sebe nalila, to bylo nepříjemné. Najednou holčičce sjela noha a Tomovi přimáčkla ručku botou. Samozřejmě zakňoural,ale chtěl lízt dál. Jenže holčička vylezla nahoru, sklouzla se a zopakovala to znovu, jenže tentokrát Tomovi na ruku vyloženě šlápla. Tak jsem ho sbalila a šli jsme na druhou stranu hřiště. Jenže jeho to nebavilo a chtěl do domečku, jenže když jsem viděla, jak tam holčička vyvádí, tak jsem se prostě bála. V první chvíli jsem chtěla její mamince něco říct, ale ostatní maminky mlčely a protože zatím neznám \"pravidla\", tak jsem raději Toma sbalila s výmluvou, že musíme odvést psa domů, jsme šli. Celou cestu mě ukazoval, že chce zpátky a poplakával. Doma jsem sebrala odrážedlo a vyrazili jsme jezdit, to ho bavilo taky. Tak nevím, jestli jsem udělala dobře. Byla tam maminka, která měla taky tak pětiletého kluka a ta mu zakázala chodit tam, kde jsou malé děti, aby jim neublížil. To mi přišlo docela fér. Co myslíte holky, udělala jsem dobře? Na jednu stranu mám na všechno hubu a jsem se vším rychle hotová. Ale tohle mi prostě nějak nejde. Nechci, aby si někdo myslel, že Toma kvůli ouškům přehnaně bráním a tady jsou bohužel ti lidi tak omezení, že by si to i mysleli.