deprese a stavy smutku - diskuze

Já si hryžu ruku. Když jsem ve velkém presu, tak se prostě koušu. To když mám opravdu depresi. Ale musím to dělat tajně, páč Pepa s moji mámou to neradi vidí a obviňují mě ze sebeubližování.

Mela jsem hodne kdyz jsem byla v Praze sama - to pomohlo vyrazit treba do nakupka s cilem neceho dobreho co mam hodne rada...ten cvrkot mi vetsinou pomohl.Musela jsem proste vypadnout.Nebo hodne se vybrecet. V USA to bylo horsi - nebylo kam moc vypadnout,ale i tak jsem nasla jakykoli autobus jen aby jsem musela resit nejakou vyzvu - problem.No a ted musim zaklepat je mi celkem dobre na dusi

horká vana, knížka, čokoláda, řvaní, úklid a tentokrát bohužel nebo bohudík psycholog...

vždycky jsem žrala...teď prchám do ticha, pomáhá mi být sama se sebou, zkoumat složení konzerv v obchodákujinak funguje i pohyb, víno a dobrá holčičí společnost

chlast a cigára...

Já jsem asi nikdy pořádnou depresi neměla. No a když jsem smutná, tak si popláču - prostě zvednu stavidla, upustím smutek...pak slzy otřu a jedu dál.

úklid, hudba, buď do sluchátek nebo si pustíme s Kačkou písničky a tancujeme a blbnem, návštěva nějaké kamarádky nebo když už vážně cítím, že je toho na mě moc, tak si dám večer dvě skleničky vína a hned je svět veselejší, když vypustím starosti z hlavy

já jdu nakupovat. Cokoliv. Hlavně oblečení, ale stačí mi i papírnictví. A hudbu do sluchátek.

Jela bych na pár dní s malou k babičce a tam bych si užila trochu mojí svobody. Protože na mě takové stavy padají většinou z mého vlastního sobectví. JÁ si nemůžu dělat, co chci. JÁ JÁ JÁ bych prostě chtěla nějaký čas jen sama pro sebe. A babička se o malou klidně přes den postará a kdybych chtěla pohlídá i večer. První dny tam prudim všechny a pak se mi udělá líp!!!

jdu se psem do lesa a desne falesne si zpivam..ja to jinak neumim..smutne folklornoi pisnicky ve vsech jazycich co znam...pak kdyz odejde humus nejvetsi.jdu do vany a pak su bud ctu a nebo koukam na neco co me bavi

myslíš jakou mám dneska? uklízím a bulím

Já se buď vyřvu a nebo se pustím do úklidu.

Poradnou depku jsem pekne dlouho nemela, po navratu do prace uz nejak nemam cas se tolik zaobirat sama sebou. V minulosti se mi taky nevyhnul jeden hodne bolestivy rozchod a to jsem nejedla, hodne hubla a byla porad zalezla doma. Nakonec me z toho dostalo par sezeni u psychoterapeutky.

tancuju,jdu s kamarádkou na kafe nebo aspoň vypadnu někam sama bez dětí

já si většinou lehnu a snažím se to zaspat..nebo jím

do sluchátek pustit hodně nahlas oblíbenou muziku, vzít do ruky kytaru nebo sednout ke klavíru a zpívat, zpívat, zpívat. Na knížku se musím soustředit takže pokud jsem opravdu v depresi tak mi nepomůže. A jinak já jsem hrozná, po rozchodu se svou první láskou jsem denně ráno zvracela, stala se ze mě zombie s kruhama pod očima, pořád jsem se utápěla v nějakém bludu že budu navždy sama a že ho šíleně miluju a nemůžu bez něj žít. Dostala jsem se z toho asi za 3 měsíce, ale bylo to krušné. Druhé sesypání zavinil odchod otce, to veškerou mou depresi pohltil Tom. Nechápu že to semnou vydržel. Ale to už bylo silnější, to nepomohlo vůbec nic.

A to já přiznám i jednu moc příjemnou paní psycholožku, u které jsem párkrát plakala do kapesníčků... Než jsem tam šla, byla jsem vždy plná sebeobviňování z maichernosti, z nevděčnosti s tím, co mám, z rozmazlenosti, že si neumím svoje stavy zvládnout sama, a podobně...A odcházela jsem vždy jak po očistné sprše. Úleva vždy obroská a optimismus v žilách na dlouhou dobu...Jinak podobně jak píšete, svěřit se kamarádce, hudba - pokud možno ještě depresivnější než moje nálada, abych měla pocit, že někdo je na tom ještě hůž než já :-) a fyzická aktivita...

Jednoznačne si ísť poriadne zacvičiť.o robí divy.Momentálne mám tento stav,bola som cvičiť a je to lepšie

vypadnout nekam,bavit se, nebyt doma, pustit si mega nahlas hudbu a uklizet, u toho rvat zpivat tancit hopsat:o)

procházka v zeleném a svěžím lese, to je balzám na duši, ale nejlépe jen sama nebo s Bettynkou, rozhodně ne s Nikčou

Pred detmi: ztrestani karty v obchodech, masaz, obri kafe a skoricovy snek ve Starbucks, hodne sexu. Ted: moment? Co je to deprese? Joooo, tu taky nestiham vlastne.

Úklid a knížka. Nebo vana plná pěny.

spani, knizka, horka vana, novy saty a barva na vlasy. zkousim dneska vsechno

Já to obvykle přenesu na našeho psa, Lojza se vždycky směje, že když jsem smutná, tak Archie se tváří úplně stejně. Nejvíc s depkama bojuju sněním. Představuji si samé krásné věci, možná takový menší útěk od reality, ale jelikož mám od dětství dost bujnou fantazii, tak mi to opravdu hodně pomáhá. Jen musím mít chvilku klídek a teploučko.Jinak náladu mi vždycky dokážou zvednout i kamarádky. Tuhle jsem začala panikařit, že jsme zase nemocní, mně taky bolelo v krku, pět minut jsem po telefonu mluvila s Veverkou a hned mi bylo líp.

Sex.Knížka-položit se do jiného příběhu.Nebo po všech řvu až se vyřvu.Nebo se něčím hodně zaměstnám-vařím x jídel najednou,vytvořím si chaos.