Darování vajíček - diskuze

Ahojky, já teda osobně nedarovala, ale několikrát jsem o tom přemýšlela. Impulzem je asi to, že nejsem sobecká a ráda pomůžu lidem co miminko chtějí a nemohou.. Partner ještě před tím než jsme se poznali tak několikrát daroval sperma.. a sám od sebe přestal jeste než jsme si spolu začali.. ani nevím proč, jestli kvůli mě nebo nevím.. Každopádně mi to ani nevadí, samoržejmě bych asi nechtěla aby chodil každý měsíc :-D ale kdyby mi ted rekl že chce jít darovat, tak mu to samozřejmě zakazovat nebudu :-)

Dobrý den, i já jsem vajíčka darovala, a to dvakrát. Poprvé to bylo z vlastní iniciativy. Podruhé pak na žádost ústavu, kde jsem poprvé darovala. Důvodem bylo, že jsem chtěla pomoci ženám, které děti mít nemohou. Vajíčka jsem darovala v Brně, na Obilném trhu, kde se ke mně všichni chovali velice hezky a byli opravu milí a vstřícní. Proto mi nevadilo darovat i podruhé, byť jsem musela dojíždět z Prahy do Brna na vyšetření a pro léky. Sama mám dvopuletou holčičku a i zpětně hodnotím své rozhodnutí jako velice správné.Partnerovi bych darování spermatu rozhodně nerozmlouvala, ale myslím, že o tom nikdy ani nepřemýšlel.

já bych asi nezvládla ty píchance a tu přípravu. jinak na tom nevidím nic špatného, právě naopak. a darování spermiíí, Květoš by nikdy na to nepřistoupil, teda si myslím

Ne

Naduli moc obdivuju za to,že to zvládla a pomohla některé budoucí mamině k nádherným dětem.Já sama dárkyní být nemůžu ze zdravotních důvodů,ale všem ženským,které se pro odběr rozhodnou moc fandím.

Mám obecně na napomáhání oplodnění takový smíšený názor... bojím se, že když se třeba spermie, které nejsou schopné dorazit do vajíčka samy, tam uměle vpraví, vznikne jedinec, který bude mít stejnou poruchu, a když se takových lidí vyprodukuje víc, tak populace přestane být postupně schopná se přirozeně množit... což je špatně. Jasně, není to problém dárcovství vajíček, tam se použije právě zdravé vajíčko, ale já bych ho určitě darovat nešla, zaprvé je to přece jenom moje genetická informace a ne jen tak nějaký anonymní kus \"masa\", za druhé ty zdravotní peripetie s tím spojené bych prostě nechtěla zbytečně podstupovat, mám antibiotik a anestezií dost i bez toho a všechno tohle to tělo zatěžuje... takže kdybych tím měla někomu zachránit život, tak jo, ale jinak ne. Myslím, že lidí je na světě dost a kdybychom byli neplodný pár, tak asi budeme uvažovat spíš o adopci. Jestli bych podpořila manžela v darování spermií nevím, ale pochybuju, že by ho to vůbec napadlo.

Nedokázala bych to. Neuměla bych žít s pocitem že je někde moje dítě, a neuměla bych se toho pocitu zbavit. Ze stejného důvodu by můj muž nedokázal darovat sperma. Pokud bych někdy dokázala někomu darovat vajíčko, byla by to moje sestra. Pokud by opravdu hodně moc chtěla, zvážila bych i to že bych jí donosila dítě. Tam už by ale hrálo roli spoustu věcí, které neumím vyřešit když v té situaci nejsem. A jestli někomu věřím že to neudělal pro peníze, tak je to právě Naďule. Obdivuju to, já prostě jen na tohle nemám.

nemohla bych darovat ze zdravotních důvodů, ale každopádně i kdyby ano, asi bych se rozhodla, že ne. A manžel by sperma také nedaroval. Avšak obdivuji ty, co se pro to rozhodnou.

Já jsem o tom zatím moc nepřemýšlela.O dárcovství krve nebo kostní dřeně ano,ale tak nesplňuju minimální váhu,tak snad později.Ale darovat vajíčko mě zatím nenapadlo.Tím neříkám,že se k tomu jednou nerozhodnu.Ale potřebuji o tom vědět něco víc a nechat si to projít hlavou.Co bych ale nedokázala určitě - donosit dítě někomu jinému.

Umím si představit, že daruji vajíčko nebo donosím dítě sestře, ale jinak prostě ne, sama nevím, kde se ve mně ten pocit bere, ale nedokázala bych to, což je vlastně dost smutné a jsem ráda, že jsou kolem nás lidé jako Naďa, kteří se pro takovou věc rozhodli a můžou tak někomu neuvěřitelně krásně změnit život.

pokud to bude možné, tak budu darovat, přece jen, kdybych já měla problém a nemohla mít děti, tak bych byla ráda za každou dárkyni, díky které bych mohla mít miminko, škoda, že některé jsou k tomu negativní, protože co kdyby oni nemohli mít děti, nic by proto nedělali a smířili se s tím? neumím si představit život bez dětí

Vajíčka sem darovala a impulzem pro mě bylo to že znám v okolí pár lidí kteří nemohli mít vlastní děti a potřebovali darovaná vajíčka, tak proč takovým lidem nepomoci... Hormonální stimulace, byla v pohodě, nejsem na tyhle změny moc citlivá...Kdyby chtěl manžel darovat spermie neměla bych nic proti..

Ne, nedarovala bych. Jsem dárce krve, nepravidelný tedy, byla na na odběrech ohledně zařazení do registru kostní dřeně (ještě se tedy neozvali, jestli jsem zařazená a ani nevím, jestli se mají ozvat). Vajíčka bych ale nedarovala, nesnesla bych pocit, že někde běhá moje dítě, i když jen z poloviny. Stejně tak bych nedovolila, aby partner daroval sperma. A náhradní matka už vůbec ne.

rovnou říkám že bych do toho šla !!! Určitě. Manžela bych podpořila,celkově to vnímám jako správnou věc a jako matka vím, co pro mě děti znamenají a jak se asi musí cítit ten, co je mít nemůže nebo nesmí. Moje kamarádka prodělala IVF a snad až na desátý pokus se to podařilo. Nevím jestli bych tohle ustála. To je tisíckrát horší!!!!!

no protože chci ještě jedno dítě tak možná potom..ale nezáleželo by to jen na mě ..určitě bych o tom informovala i mé rodiče a asi by se to muselo hodně probrat, než bych se rozhodla..

Ja se na to chystam, davam i krev a jsem v registru kostni drene, ja jsem takova dajna, jen ledviny si pro jistotu nechamO darovani se zacnu vice zajimat, az se Anicka odstavi, neni mi ani 30, takze casu dosti. Beru to jako podekovani \"bohum\", ze mam 2 zdrave deti, tak at ma radost jeste nekdo jiny.Partnerovo darovani spermii bych podporila, i Pepa o tom mluvi, ze by to aj udelal, ale zatim je to vsechno nejake divoke a moc nabite, nechodi ani k zubari, natozpak k nejakym nepovinnym doktorum. Ale verim, ze to jednou prijde.

Jediné čeho bych se obávala tak genetické zátěže.Né kvůli sobě ,ale kvůli svojim dětem.At si pak nevezmou sestru.Viděla jsem příliš mnoho sci-fi filmu na toto téma.Martin by z tohoto důvodu nevěnoval sperma.Když ho musel dávat kvůli mojemu IVF vždy trval na tom ,at se zbytek vylije.

krev, kostní dřeň, orgány po smrti anoale vajíčka nebo spermie.. asi jedině pro někoho, koho znám a věděla bych, že potřebuje pomoc třeba někdo z rodiny.. to bych byla ochotna i donosit dítě, jen teď už to asi nestihnu

Nikdy jsem o tom zvlášť neuvažovala, jsem pravidelný dárce krve a jsem i v registru kostní dřeně...ale dnes jsem si přečetla Nadi příběh a musím říct, že mě to zvyklalo...budu si to muset nechat projít hlavou,ale možná bych do toho šla, pokud to může někomu pomoct...Honza by spermie nedaroval, to vím, to by bylo proti jeho povaze

S manželem jsme se o tom jednou bavili,a došli jsme k tomu, že bychom spermie a vajíčka darovat nemohli.takže NE

Jedna z mych nej kamosek to podstoupila take,ale musim rict,ze mela vyhodu,ze ma skolu zdravotni sestrickyPak hned na to neplanovane otehotnela i vlastne pres antiko.Zrejme bych to spis podstoupila nez ne,ale zezacatku bych se urcite docela bala.ALe na mysl mi to prislo.Tady v USA nemuzu - jedna z podminek je,ze clovek nezil dele jak 3 roky v jine zemi.Nevim jak bych se citila ohledne manzela a darovani spermii.Na druhou stranu vse je anonymni.O tom mazelovi jsem neuvazovala.

já mám odpověď stejnou jako Jarka nade mnou...takže na otázku u mě i partnera odpovídám NE...

nedarovala bych vajicka, muz by sam od sebe nedaroval spermie..nevime proc,je to jen nas vnitrni pocit,ze by to proste nebylo dobre