dám to sem:) - diskuze

Tak jsem si tak po večeru brouzdala kolonkou těhotenství a hlavně tím 29. týdnem až porodem. Je to pokaždé stejné, stejné dotazy, stejné problémy, jen ty maminky se mění. Strašně mě rozesmívá jak každou něco bolí, každá všechno řeší. Já byla úplně stejná :))) Ale nejméně každý druhý příspěvek je o tom, že se maminka strašně těší na miminko, že už by chtěla jít na vyvolání, snaží se porodit, běhá do schodů, provádí sex a já nevím co všechno jen aby už to miminko viděla...a pak? Pak ho má u sebe. Lepivý, mazlavý, cca čtyřkilový štěstí . A najednou? Najednou se nevyspíš, nedojdeš si kam chceš a kdy chceš, začnou bolet prsa, jsi absolutně závislá na každém úsměvu, s napětím řešíš každou stolici, pláč, každé škrábnutí, každý pupínek. A já se vám holky přiznám, že po tom půl roce bych klidně jednou šla spát v deset večer, vstávala v 9 ráno, přesunula se na gauč s knížkou, přikryla se dekou, dala si čaj, po obědě zdřímla, ...atd A že si říkám, že už se mě každý pořád ptal kdy už to bude a proč ještě nerodím (a to jsem rodila 2 dny před termínem) ale klidně, klidně mohla ještě ty 2 dny počkat