Ctíte partnerovo soukromí? - diskuze

tak do mobilu sem nahlédla v sobotu, když sem došli z hodové zábavy a s mamkou a bráchovou holkou sme přemýšlely, jak se jmenoval kapelník, takže sem si vzala mobil Květoša a projela seznam. samosebou sem mu o tom řekla a jindy to nemám zapotřebí, mobil si neschovávám a přesto si do něj nelezeme. a i kdyby, tak mi to neva, nemám tajností

Nikdy! Never say never, ale tohle vím opravdu jistě. Nesnáším podobné manýry, ani si nevezmu bankovku z peněženky, když mě k tomu někdo vybídne, neberu cizí hovory, ani když mě někdo požádá, prostě soukromí ctím absolutně nade vše.

něco máme za sebou, ctíme soukromí jeden druhého. Ale bylo to tak i \"předtím\", nečetli jsme si vzájemně zprávy, nehlásili jsme nahlas, když někomu přišla sms. Máme oba vše zaheslované. Přítel dost často teď dělá, že když mi přijde sms, ví, že to slyším a stejně zařve, že mi přišla zpráva. Cítím z toho žárlivost, což mi dělá vcelku dobře, dřív vůbec nežárlil a to byl kámen úrazu. Když jsme se rozcházeli, vlezla jsem mu do zpráv na FB. Měl je pečlivě všechny smazané A víc už bych to neopakovala. Nyní si naprosto důvěřujeme i přes toto tabu, kterými maily, zprávy atd. jsou.

číst cizí maily nebo smsky je pro mne stejné, ajko prohledávání kapes nebo skříní.zřejmě to trochu přeháním.... ale nemohu si pomoci!!!během vztahu jsem se trošku uklidnila a kapsy prádla v koši u pračky prohledávám jen s malými výčitkami svědomí.přítel je dost zvědavý a soukromí nectí jako já -připadám mu lehceparanoidnía tudíž by mu nevadilo, kdybych mu šmejdila v mobilu nebo mailu. mně to ovšem vadí, nikde nečenichám a do svých schránek ho pouštím jen pod dohledem je to zvláštní pocit, nemít co tajit a stejně si to \"nic \" bedlivě střežit.byla jsem k tomu ctění soukromí vychována a je to pro mne veliké tabu.

Partnerovo soukromí bezpodmínečně a bezvýhradně ctím hlavně tehdy, když trůní na toaletě. Heli ještě nemá asi tak vyvinuté estetické cítění a čichové buňky, tudíž ona toto nerespektuje a klíďo píďo tam tatinovi vleze.... Do mobilu si navzájem lezeme co chvíli.A na sebe lezeme ještě častěji Známe vzájemně i svá hesla na email, takže kdyby si někdo z nás našel avantýru, musel by si nejspíš založit nový a pamatovat si další heslo. Což v případě V., půjde horko těžko, vždyť já jsem jeho externí paměť, jak mi to sám říká. A co se týče toho tvrzení, že by někdo nikdy do partnerova mobilu nenakoukl, nevěřím, žárlivost je sv.nská věc a neuvěřitelný záhul na psychiku.

Asi to není jednoduché, já bych dřív řekla že nikdy, ale zjištění něvěry vše změnilo. U Martina nevidím důvod šmírovat i když ke všemu přístup mám.

ano ctím, nikdy bych se do partnerova mobilu nepodívala. Zákon udržení stavu manželského

do mobilu se nedivam, k mailu i k jeho bankovnimu uctu pristopovy hesla znam, ale nelezu tam... kdyz neco potrebuju, tak se ho zeptam, jestli se tam muzu mrknout. Je ale pravda, ze on do myho mailu heslo nezna

Nas rozhovor:Ja: \"Je to dotaz na BOL, jestli ctime partnerovo soukromi.\"Pepa: \"Koukal jsem Ti do mejlu, prej si vyhrala od BOLu nejake bodicko.\"Takze asi tak.Normalne mu sacuju mobil, on je skleroza, tak by tam treba mohl mit neco duleziteho ohledne prace, coz ja zavcas podchyti a napisu do kalendare.Ale na hajzlik si nelezeme

Právě teďsedím u počítače a reaguju v prohlížeči ve kterém má manžel takové nastavení, že stačí jen všude vypsat první písmenko, kliknout myšou nebo jen kliknout myšou na přihlášení a ono se to přihlásí. Nijak mě nenapadá, že bych mu tam měla lézt a kontrolovat...Já to mám tak, že hesla všude vyplňuju, ale manžel je stejně zná, vždyť na mojem aukru i na mimiaukci operuje převážně on.Mobil máme tak, že pokud dojde zpráva jen si řekneme, když si ji majitel mobilu hned nejde číst. Když není v dosahu majitel zvonícího telefonu tak ten druhý to klidně vezme. Manžel má ještě i firemní mobil, ten je pro mě tabu.

nesnáším to, nedělám to a manžel snad taky ne ale kdybych byla stíhačka, dozvěděla bych se o nevěře svého bývalého mnohem mnohem dříve

Martin hraje s otevřenýma kartama.Znám všechny jeho hesla i do banky.Dáva mi číst,nebo spíš řekne přečti mi sms někdo mi píše.Telefonuje předemnou.Ja mu nikam nelezu i když mužu.Ja spíše opačně-mám co skrývat skrývam a mam několik tajných emailu,další mobil o kterém neví atd.Jeho svědomí je čisté moje né.On i kdyby mě povedl tak jsem první kdo to ví.To samé s Gabkou.Ja některé věci nechci vědět a oni mi je říkají.

Ani jeden z nás tohle nebereme jakou soukromý (to spíš vstup do koupelny když jsme na WC ). běžně si nahlížíme do mobilů, emailů, dopisů apod.

zname sve hesla pouzivame s ve maily a vse a verimesi jinak to nejde

Tajně si do mobilů ani do mailů nelezeme. Na druhou stranu nemám problem s tím, když mi nějaká zpráva přijde, poprosit Toma, aby mi jí přečetl, když má můj telefon po ruce. Stejně tak zná i heslo do mojeho mailu. Občas se to hodí.

My jsme v tomhle úplně stejní úchyláci Ani jeden nemáme rádi, když nám někdo, byť hodně blízký, naruší nějakou tu soukromou, intimní bublinu.... takže soukromí si navzájem ctíme, telefony, maily, poštu ani osobní šuplíky si nelustrujeme. A kdyby to kdokoliv z nás někdy udělal, znamenalo by to velké narušení důvěry přesto, že nemám co skrývat.

já na tohle nemůžu odpovědět, nevím, kdo si to tu čte Každopádně už jsem jednou projela přítelovy zprávy (ale ne v mobilu) a to bylo v době, kdy docela často jezdil za nějakou kamarádkou \"na cigáro\" a já jsem se pak dozvěděla, že je to jeho bývalka (což mi zatajil, ale nakonec se prořekl). No a nějak často mu chodily smsky a dlouho si psával na FB. Krom toho jsem mu našla erotické fotky jeho bývalky v počítači (ale do počítače jsem měla dovoleno koukat, znala jsem heslo, abych si mohla pouštět filmy apod.) Takže důvodů bylo spoustu, proč si tohle podezření ověřit. No, ale nebyla to jenom ta bejvalka, motaly se kolem něj asi tři holky, s jednou chodil na bazén (což kdybych udělala já, že bych šla s kamarádem na bazén, tak bych si zažila scénu jak z filmu), s jinou na pivíčko a diskotéku jednou za čas a tak.. Tudíž u mě docela ztratil na důvěryhodnosti, ale už to je asi ok a dlouuuuho jsem mu žádnou korespondenci neprojela

Můj exmanžel mi prohlížel mobil i mail pravidelně, znal moje heslo, věřila jsem mu, nebyl důvod něco tajit. Jenže on si usmyslel, že jsem mu nevěrná a pořád něco hledal. Chvíli jsme se snažila vysvětlovat každou nevinnou smsku od kamarádky či kamarádka, nakonec to dopadlo tak, že jsem už ani neposílala vánoční smsky, aby mi náhodou taky někdo neodepsal a bylo by to podezřelé. Teď se tomu směju, paradoxně opravdu nevinná smska od kamaráda k Vánocům (který se nenechal odradit tím, že už s nikým nekomunikuju) mě dostal z tohoto vztahu. Protože jsem už byla ve stavu, kdy jsem si slíbila, že ještě jednou mi něco prohlídne a udělá z toho scénu, okamžitě se s ním rozcházím. A bylo to, druhý svátek vánoční jsem z něj dostala, proč se tak divně tváří a on přišel zase s tím, že mám chlapa a co ta smska... Pokoušela jsem se vysvětlit, od koho je, že ho zná, že je to otec rodiny, nic spolu nemáme a tohle je opravdu jen přání k vánocům, na které jsem už ani neodpovídala... a on na to \"přesně to jsem čekal, že řekneš\". V tu chvíli mi bylo jasné, že nikdy nezapomenu - a nechci zapomenout - na ten opovržlivý tón jeho hlasu, pohled na mě, jako bych byla poslední šlapka.. Na Silvestra dopoledne jsem ho bez milosti vystěhovala a dalšího půl roku ustála jeho prosby o to, abych mu odpustila, že je blbec, že to už nikdy neudělá. Neodpustila. Bylo mi najednou lehko a konečně jsem mohla zase normálně žít, bez naprosté kontroly. Když se mě někdo v té době zeptal, jestli mě to nemrzí, už jsem s úsměvem dokázala říct \"mrzí mě jedině to, že jsem skutečně nebyla nevěrná, mohla jsem si říct, no co, tak mi na to přišel, to mám smůlu, ale já jsem byla rok den co den podezíráná a odsuzováná nevinně a to se nedalo snést...\" Teď už dva roky žiju v novém vztahu, ani tenkrát, ani teď bych mobil ani mail partnerovi neprohlížela, když mobil zazvoní a partner se zeptá \"kdo volá\", kouknu, jinak ne. Hesla k jeho mailovým schránkám neznám a nechci znát, stejně tak nezná on moje. Vyznávám \"nečiň druhému to, co nechceš, aby činil tobě\", věřím partnerovi a říkám si, že kdyby by mi chtěl být nevěrný, zvládne to s mou kontrolou i bez.

a jeste bych dodala,ze v jednu dobu jsem zurila,kdyz se mi dival ex do soukromych veci,ale to proto,ze jsem neco skryvala.Ted by mi to bylo ale uuuplne fuk.Nechavam otevreny facebook,e-mail,vsechno.Pravda nekdy se hodi,ze neumi cesky - ale slo by jen treba o povidani s kamaradkou - o nem

my určitě soukromí vzájemně ctímei po těch letech společného soužití bych mu sama od sebe nelezla do mobilů ( má jich více ), do mailů ( nemám a ani nechci hesla )a ani do poštovních zásilek...to samé funguje opačně a vyhovuje nám to tak

hehehe - dari se mi ctit soukromi cim dal tim lepeJe to ted tak,ze se sama nepodivam,nikam mu nelezu a pod.Kdyz jsem ale mela v minulosti podezreni,ze mi muz o necem keca a pod,tak jsem se nemela problem kouknout.Teda necitila jsem se ohledne toho dobre,ale zvladla jsem se kouknout.S ex to bylo vubec narocne se nepodivat,kdyz jsme vedela kdo vi co mi dela po rozchodu za zady.Jinak ja mam problem s tim,ze jsem takovej detektiv a hodne dobrej.Kdyz jsem byla mladsi a nudila se,tak me bavilo treba hledat kam mama schovala ovladac nebo darky a vubec jsem dokazala hodne veci najit a poznala jsem 100% kdyz nekdo nekam \"vlezl\" me.No nic - ted jsem zaneprazdnena a nic takoveho nedelam.Navic mazel ma heslo na ruznych vecech,takze ani kdybych chtela...ale ja ted ani nechci.To jsme se do toho krasne zamotala.

soukromí je pro mě důležitý. ne, že bych měla nebo chtěla mít tajnosti, ale mám pocit, že jsou věci, který jsou jen moje a který do kterých se smí nahlížet jen s mým vědomím. že je slušnost oznámit, že hledám něco v někoho peněžence, mobilu, poště...Proto bych nikomu nikde nešmejdila, už vůbec ne potají. tedy, byla jsem o tom přesvědčena, ale kdysi jsem uprostřed noci šla kolem partnerova mobilu na záchod zrovna ve chvíli, kdy mu došla zpráva. jemu, který si nikdy s nikým nepsal! myslím, že jsem nepřemýšlela ani půlvteřiny, přečetla si a zjistila, co jsem vlastně ani vědět nechtěla. myslím, že to bylo podvědomí, že já už to vzadu v hlavě tušila..později jsem mu mobil několikrát prolustrovala cíleně, a to už je úplně špatně, absolutní nedostatek důvěry.