Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové reakce

Vzpomínky zůstanou

To je krásně nostalgické.

@inediam

Je tady někdo stejně neschopný jako já?

Asi nehráli 3-4h denně kris kros jak já,ale zase stáli fronty,taky zábava.

30 fotografií,při kterých ztratíte řeč

myslím, že na boredpanda je to v lepší kvalitě - nebo tam teda neruší ty prapodivný překlady.nejhustější mi přijde poslední fotka, hubená černá ruka..

@zuzka83

Je tady někdo stejně neschopný jako já?

Tak je fakt,že stíhat se dá leccos,ale já nechci stíhat,chci žít a užívat siMáš pravdu,že je to otázka lenosti a priorit

@Courtney

Je tady někdo stejně neschopný jako já?

@zajic

30 fotografií,při kterých ztratíte řeč

Tahle byla jednou z těch,která mě dostala nejvíc a pak ještě ta,na které je pán šťastný,když našel svého psa pod troskami,pak ruští vojáci před bitvou u Kurska (to mě hodně zamrazilo),pejsek u hrobu svého pána (to mi úplně připomnělo film Hačikó-příběh psa),člověk padající z World Trade Center (to je šílená fotka!),i ta maminka po návratu z Iráku,fotka z Osvětimi je taky naprosto mrazivá,z ručičky hladovějícího dítěte se mi chce brečet a asi úplně nejvíc ze všech mě zasáhla fotka páru zasypaného v troskách továrny.Je jich hodně,které mě dostaly.Tyhle nejvíc.

Vzpomínky zůstanou

To chápu.Mi doma taky někdy nostalgicky vzpomínáme na Ka.Kde jsme bydleli,atd....někdy to na nás padne.Vzpomínky vždy zůstanou.

Vzpomínky zůstanou

U nás v dědině všechno pořád stojí, jedu tam jednou za tisíc let a vždycky mě je tak zvláštně, nostalgicky a přes všechny trable s tou našou mamou na dětství ráda vzpomínám.

30 fotografií,při kterých ztratíte řeč

Jsou to hodně silné fotky.Co tě nejvíc zasáhlo? Mě asi to, jak se děcko loučí s tátou, kterého už neuvidí.

@moninif

Vzpomínky zůstanou

Čím jsem starší, tím je to horší a tím víc to prožívám.

Dnešní nakupování

stane se, já jsem nedávno málem nechala kartu v tom heblu v obchodě... Kdyby mi paní neřekla tak jdu

Vzpomínky zůstanou

věřím, že tam muselo být fajn, a že je ti teď líto, jak to tam vypadá... Já občas jezdím kolem místa kde vyrůstal otec, a taky je mi líto, jak to místo teď vypadá... A to jsme tam za babi a dědou moc často nejezdili... Prostě ty vzpomínky...