Separační úzkost - diskuze

odlouceni na delsi dobu

Dobrý deň,
chcela by som Vás poprosiť o radu - syn bude mať rok v červenci a naskytla sa mi príležitosť k sezónnej práci v zahraničí, vždy na 14 dní 1x v mesiaci, červenec až září. Bolo by možné nejako dieťatko navyknúť na babičku s dedkom, kde by trávilo čas medzi mojou neprítomnosťou? Ja by som mohla byť s ním tam v čase medzi odlúčením, spoločne s babičkou.
Myslím si, že to je moc, ale trebars to možné je... samozrejme syn je priorita, len sa zaujímam, čo by bolo reálne možné.
Ďakujem za odpoveď a celé stránky, Zuzana

Odloučení 5,5 měsíce

Dobrý den, o prázdninách se chystám odletět na 3 celé dny mimo ČR, tou dobou bude synovi 5,5 měsíce. Je plně kojen, na tu dobu bude mít zamražené moje mléko a bude s otcem. Může mít toto odloučení nějaké dlouhodobé následky? Může celé 3 dny kvůli odloučení proplakat? Nebo bude na separační úzkost ještě malý? Předem děkuji za odpověď.

Uzkost

Dobry den, mam 10 mesicniho syna a mam dojem, ze zacina byt posledni dobou vice uzkostlivy. Zacal mit strach z deti, dospeli mu zatim problem nedelaji. Kdyz se v mistnosti nachazi dite v rozumne vzdalenosti a je tiche tak mu to nevadi. Ale kdyz se k nemu priblizi, krici nebo beha tak ma syn strach, jde se ke me schovat nekdy se i rozbreci. Driv s detmi nemel problem. Muze i takovyto strach spadat do obdobi separacni uzkosti? Dekuji????

Moc prosim o radu

Dobrý den, mám dotaz ohledně spravneho casove/nejideálnějšího přesunu z ložnice ( spí ve sve postýlce ) do dětského pokojíčku. Momentálne je nám 6 měsíců. V deseti mesich jsem chtěla přesunout postýlku do v te době už dodelaneho pokojíčku. Dveře do ložnice by byly otevrene a v podstatě by se jednalo akorát o přesun čtyř metrů od původního místa. Mel by tam tlumící lampičku,obrázky na zdi, teple barvy, monitor dechu a maminku s tatínkem na blízku kdykoliv, když nas bude potřebovat. Můj pohled byl takový, že v te době bude mit v pokojíku i "koutek" na hrani , cela ta místnost bude jeho království a ja mu toto chtěla dopřát. Avšak manžel s tímto v žádném případe nesouhlasi, že je brzy, že se tam bude bát (kdyby se bálo, či nějak špatne to snaselo, urcite nehodlám nic lámat přes koleno ). Přijdu si ted podle něj jako krkavci matka, přitom to nebylo myšleno zle. Můžete mi prosim poradit? Chci pro malého samozřejme to nejlepší. Předem mockrát děkuji za odpověď. Žanet

separač. úzkost?

Dobrý den,
asi tak od 7 měsíce trpí syn separační úzkostí. Jenže je problém v tom, že nyní je mu 13 měs. a mě připadá že se to jen zhoršuje. Aby vydržel syn 10 min. sám si hrát? Velice ojedinělé. Nemůžu uvařit. V kuchyni mám zábranu (syn na mě vidí) je ode mně 1 metr a přes to buší do zábrany a pláče. Jakmile hned nepřicházím nebo jen k němu povídám, je zle a pláč se mění ve vztek. Na wc msí se mnou, stojí u mě. Kvůli tomu, že chvíli nevydrží sám většinu času trávíme s manželem u něj na zemi s hračkama. S manželem se střídáme ale často syn vyžaduje jen mě. Hlídat nenechávám právě pro tyto problémy. Když už je to nutné, čekám na manžela až přijde z práce a hlídá on. Poslední dobou mi přijde, že čím více se mu věnujeme a snažíme se být u něj, tím horší to bývá. Někdy syn ztropí scény (vztek, křik, pláč) pro nás naprosto nepochopitelné - bezdůvodné. Ale kdybychom ho v tu chvíli nechali o samotě, bylo by to ještě horší. Vztek a pláč by se znásobil. Trvá to už tak dlouho (od 7 měs.) a nebere to konce. Začínám pochybovat nad tím, zda se jedná o separ. úzkost a nejde o nějakou psych. poruchu? Jsem už vyčerpaná. A začínám se obávat nejhoršího a to, že třeba i ve 2 - 3 letech si syn nebude dokázat hrát chvíli sám a bude mě potřebovat u sebe.

Je to separační úzkost?

Dobrý den,
mám 7,5 měsíční dceru. Tak od 3. měsíce ale špatně snáší, když s ní přijdu do cizího prostředí, když se nad ní nakloní jiná osoba než já nebo její tatínek, aby jí pohladil byť jenom po nožičce někdo jiný než já nebo tatínek naprosto neexistuje. Chodily jsme na cvičení, kde pár lekcí v podstatě proplakala, teď bych s ní ráda chodila na plavání, ale první lekci opět proplakala. Pomůže pouze, pokud si jí vezmu já a odejdeme pryč. Jedná se o separační úzkost? A pokud ano, jak na ní? Na jednu stranu z ní nechci udělat skleníkovou kytku a zavřít jí doma, kde je 100% spokojená, na druhou stranu jí nechci stresovat a nechat jí plakat.
Moc vám děkuji za radu!

Odchod od dítěte

Dobrý den,
máme osmiměsíčního chlapečka Aleše. Je moc šikovný a je to sluníčko. Je na mě ale hodně upnutý (i já na něho). Začala jsem každý čtvrtek večer chodit na trénink s mažoretkami a Aleš můj odchod nese těžko. Chtěla bych se zeptat, co je pro dítě lepší. Když se s ním rozloučím než odejdu, anebo když prostě zmizím? Zkusila jsem obě varianty. Ta 2. byla pro mně lepší v tom, že já u toho nebyla, když začal Aleš plakat. Ale když se vracím domů, on už spí. Vnímá už takhle malé dítě rozdíl v tom, když se s ním rozloučím, a když se vypařím? Anebo jen to, že tam najednou nejsem?

Děkuji

Separační úzkost - 4 roky

Dobrý den, mám 4-letého syna, kterého mám v péči. Často se vídá s otcem, cca 3x týdne. Má ho rád a je na něj silně fixovaný. Asi měsíc od něj nechce chodit domů ke mně. Když jsem se ho ptala, proč řekl, že má u otce hračky. Ty má ale i doma a tak tomu nerozumím. Když je doma, tak mi často říká, že mě má rád. Pak ale vždy dodává, že má rád i otce. Často se ptá na to, kdy půjde k otci, ten si jej ale bere nepravidlně. Nemáme pevně dny, kdy si ho může brát. Může se v i v tomto případě jednat o separační úzkost, kdy odmítá mě matku a chce být raději s otcem. K tomu ale podle mě nemá důvod. Syn je hodně mazlivý a když je doma, tak ho často musím držet za ruku, nebo vedle něho těsně sedět. Když ho otec přiveze, tak se mu pověsí kolem krku a řekně, že chce jít pryč. Nechápu tady tyto reakce. Doteď vždycky doběhl rozesmátý a bez problémů ke mě šel, teď asi měsíc ke mě nechce jít.

separační úzkost?

Dobrý den, moc Vás zdravím, prosím, mohu se optat? Mám 10 ti měsíčního synka, 8.4. nám bude 11 měsíců. A cca tak týden se nemohu vzdálit ani na krok, myslela jsem si, že separačku máme za sebou, ale tohle je opravdu velké.Může to být i takto v pozdějších měsících? nebo je to tak, že si malej hraje s hranicemi maminky,? dávám mu pozornost celý den, ale stupňuje se to, tak si říkám, abych zase nepřešvihla, co vy na to?

žádost o radu

Dobrý den,chtěla jsem se zeptat jestli nemáte někdo zkušenost co teď,když doktor určil špatně stáří těhotenství.Myslela jsem,že budu těhotná možná tak měsíc nebo dva a tvrdil mi to tak i doktor,jenže když jsem šla na ty zkoušky v I.trimestru,tak mi řekli,že už mám skoro celý 4. měsíc za sebou a ode dneška začínám 5. měsíc.Tu zkoušku krve mi neudělali a já mám přirozeně starost,čím to budou chtít nahradit.Myslíte,že budu muset na Amnyocentézu???Slyšela jsem,že může vyvolat i potrat a doktoři nebyli moc milý,nikdo mi nic vysvětlit nechtěl a měla jsem pocit,že jsou na mě naštvaný,což samozřejmě můj strach neutišilo.Nevím co čekat.Máte někdo zkušenost s tímhle???Díky

V mé přítomnosti chce být jen semnou

Dobrý den, mám 12ti měsíční dceru. Poslední dobou vyžaduje neustále mou pozornost. Nezvládnu ani uvařit rychle oběd ani jí ani sobě. Pokud jsem v místnosti chce být jen semnou, s manželem nechce být. Když je ale manžel s dcerou sám, je úplně v pohodě, nekňourá. Stejně tak s moji sestrou, která ji hlídá přes víkend, když jsme s manželem v práci.
Někdy má momenty, kdy si hraje sama, ale jejich málo. Mám ji v kuchyni na zemi se všemi hračkami, vidí na mě, nechám ji i hrát s hrnci, zabere to jen nachviličku a už se hrne ke mně a chce chodit za ruce.
Nepláče vyloženě, když odejdu na záchod, jen kňourá.
Myslela jsem si že jsou to zuby a někdy asi ano, ale má to dost často a trvá to dlouho. Dva měsíce určitě. Přestěhovali jsme ji zpátky k nám od ložnice a spí hned vedle mě.
Děláme hodně aktivit a neustále ji mazlím a snažím si s ní hrát, pokud mě volá, ale nejsem si už úplně jistá jestli to není jen její rozmar.
Po probuzení ve dne pláče. Večer usíná bez problému.
Děkuji za jakoukoliv odezvu.
Renata

prosím o radu

Dobrý den mám 8 měsíční dceru před 14 dny jsem se šla sprchovat dcera byla pár metrů ode mě na zemi neviděla na mě fakt jen chviličku stále jsem na ni mluvila máme malý byt když jsem vlezla do vany dostala hysterický plac a nedala se pak půl hodiny utisit. Od té doby když jdu o záchod do kuchyně koupelny začne plakat mohla jsem v ní vyvolat separacní úzkost? Jsme relativně sami takže se musím otáčet takže od malinka je Hlídána a když odcházím tak nikdy nebrečí. Můžete mi prosím poradit co dělat. Děkuji

pomoc

Dobry den, mam 3 mesicni holcicku. Kdyz jdeme nekam na navstevu a nekdo si ji chova tak mala strasne place a uklidni ji jen ma naruc, je to strasnej krik jak kdyby ji neco bolelo. Doma kdyz jsme sami tak to nedela ale jak nekdo prijde je po srande bojim se ze to nikdy neskonci. Co bych proto mela udelat? Je nejaka rada jak naucit aby si zvykla i na ostatni? Dekuji.

dotaz

Dobrý den, chtěla bych se zeptat.. mám chlapečka 10 týdnů.. od narození jsme ho dali po koupání a jídle do postýlky a on usnul, jasný, že zezačátku brečel, takže pohladit, pochovat a položit a naučil se.. poslední 2 týdny už ani nebrečel a opravdu v postýlce chvíli koukal a pak usnul.. jinak teda přes den většinou jen tak bez houpání a hrkání neusne, takže si vážně myslím, že pochopil, že po tom koupání ho nikdo nezachrání a musí spát.. :) ALE dneska poprvé brečel snad hodinu, chodila jsem tam, hladila ho, zpívala mu, ale nic, brečel, ale nebyl to pláč jako když ho něco bolí, spíš mě přišlo, že se bojí.. je to možné ? poslední dva dny se totiž rozbrečel když jsem na něho udělala nějaký zvuk, kterého se lekl a né jenom u mě.. tak mi tak příjde, jak když se naučil bát.. navíc dnes jak jsem ho chovala abych ho teda uspala tak jsem zhasla v obyváku, šla jen televize a on se zase rozbrečel.. nikdy jsme mu ale světlo v ložnici nerozsvicovali, (jinak v rámci uspávání jsem zkoušela i rozsvítit lampičku, ale byl už rozplakaný, takže to nepomohlo) chci jen vědět, jestli je to naprostá blbost nebo je možné, že se naučil bát.. :) díky Míša

separační úzkost

Dobrý den,
dceři je 11 měsíců a zhruba 3 týdny máme noční děsy. Dcera spinká od 1 měsíce celou noc to znamená pd 20,00 do 7-8,00. zhruba okolo 2 měsíců jsme ji naučili chodit spinka samotnou. to znamená, že ji vykoupeme, dáme najíst pomazlíme se a dáme ji do postýlky a zapneme kolotoč a ona si chvilku povídá s hračkama a pak usne. Ani když jí rostly zuby tak nebyl problém. Ale teď už cca 3týdny ob večer se probudí okolo 1-2 ráno s hrozným histerickým pláčem. Vezmu ji do náruče a chovám, jinak se neutiší, tohle trvá tak hodinu, musím ji pevně svírat jinak zase hrozně pláče, po hodině lehce usne, ale nesmím ji pustit, tak si s ní lehnu a stále ji objímám a ona se mě drží za ruku, nesmím se ani pohnout jinak se zase vzbudí a začne hrozně plakat a celý proces se opakuje. Takhle utěšujeme až do 7 do rána, kdy ona pak tvrdě usne a spí do 9-10,00. Další večer je klid a pak se to zase opakuje. Manžel mě zkoušel v tomto uklidňování vystřídat, ale přesto, že spolu mají moc hezký vztah a otec se ji moc věnuje, tak v tomto případě ji nesmí držet nikdo jiný než já-matka. Mohlo by se jednat o separační úskost? Dceři se hodně věnuji, celý den si hrajeme, chodíme plavat a cvičit, občas nám ji pohlídají babičky. Dcera nemá od malička problém být s někám jiným než semnou či otcem. Až mě to občas mrzí, že by šla s každým.:( když si ji vyzvedávám od babičky tak se na mě těší, ale klidně by tam ještě zůstala. Mohla by jste mi poradit co s těmi našemi nočními děsy? Děkuji moc.

Obávám se vzniku separátní deprese u svého 10-ti měsíčního syna

Dobrý den

je mi 32 let a s o dva roky starším manželem máme 10-ti měsíčního syna. Bohužel s mužem již nežijeme a v současnosti se rozvádíme. Náročným tématem, se kterým se teď musíme vypořádat, je úprava styku s dítětem. Manžel by chtěl vídat syna vždy od pátku do soboty. Nepochybuji o tom, že se o syna dokáže postarat, ale obávám se vzniku separační deprese u takto malého chlapečka. Četla jsem, že stačí i kratší odloučení k tomu, aby u dítěte nastaly úzkostné stavy. To bych nepřenesla přes srdce. Nechci otci upírat styk s dítětem, ale byla bych radši, kdybych u otcových návštěv byla přítomna, aby syn netrpěl odloučením od matky. To by ale omezovalo styk otce s dítětem na jedno, nebo dvě odpoledne týdně, nemohl by mít syna u sebe přes noc a hlavně by jej neměl \"jen pro sebe\". Toto řešení otci vadí. Jaké je riziko, že se u 10-ti měsíčního dítěte rozvine separační deprese při pravidelném odloučení od matky na 48 hodin? Předem děkuji za odpověď.

Roční dítě mě odmítá v přítomnosti táty- je to normální

Dobrý den, mám dotaz - mám 13.měs. zdravého chlapečka. Od narození jsem prakticky neustále s ním, spím s ním v posteli / manža v obýváku/, ale zatím nám to tak vyhovuje. Vše je ok, ale když manžel přijde z práce, nebo je o víkendu doma, syn ke mě nechce a odmítá mě a je neustále u táty. Je mi to líto a nevím, jestli už mě malej nemá takt rochu plné zuby.Na roce jsem přestala kojit - možná taky vliv. Za jeho život jsem se vzdálila tak 5 x max. na 1,5h.Jsem ráda, že mají s taťkou pěkný vztah, ale co já? Někdy mi přijde, že jsem dobrá jen na krmení , přebalování a bdění v noci u bolavých zoubků..prosím o nějakou zkušenost, nebo názor!

prosím o radu

Mám 4měsíční dceru. Druhý den to vypadá, že trpí separační úzkostí. Dokud jsem vedle ní (ani ji nemusím držet v náručí), je v klidu, směje se, brouká. Jakmile se vzdálím z dohledu, začně hrozně brečet a zklidní se až k ní opět přijdu. Zhoršilo se i usínání. Bez problémů usínala sama, teď brečí. Jedná se opravdu o úzkost nebo si jen \"vymýšlí\"?

Dobrý den, prosím o radu. Mám syna, 21 měsíců a teprve nyní se u něj začíná projevovat separační úzkost. Pokud jsme spolu doma, tak mu nedělá problém si hrát mimo můj dosah, nijak za mnou nechodí, nepronásleduje mne. Jsme-li ale na návštěvě nebo v cizím prostředí, tak spustí hysterický křik hned, jak se vzdálím. Nechce být ani s tatínkem ani s nikým jiným, jen se mnou. V listopadu se nám narodí druhý syn a já mám strach z týdeního pobytu v porodnici. Pokud mne syn nevidí přímo odcházet, tak se po mě neptá, musím se tedy nepozorovaně vytrácet, ale týden je přece jen dlouhá doba. A taky váhám, zda je rozumné ho brát za mnou na návštěvy do porodnice, aby pak při odchodu neplakal, ale nevidět ho třeba celý týden, to taky není dobré, ne? Poraďte, prosím.

chtěla jsem se poradit..
v řijnu tohoto roku máme s přítelem 8 denní zájezd do afriky. dceři tou dobou bude 1 rok a měsíc. chceme jí dát na těch 8 dní hlídat babičce. bojíme se ovšem, že to malá nezvládne. přijde mi totiž, že je na mě moc závislá. k babičce zas jezdíme často a malá je s ní ráda. máte někdo takové zkušenosti, že jste odjeli někam na více dní a nechali jste roční mimi hlídat babičce?

Nemůžu odejít

Už zhruba od roku nemůžu od svého syna odejít ať už ho nechám s kýmkoli.Jak mě ztratí z dohledu ozve se okamžitě histerický řev.Mám obavu,že je to následek mého odchodu do porodnice.Takže u nás nezabírá nic,stále mě musí mít na očích.

Co říkám já když odcházím na pár hodin pryč.

Naší dcerku jsme dali občas k babičce na hodinku odpoledne pohlídat a nikdy nebyl problém. Okamžitě si ji adoptovala, protože jak je známo dítě si vezme za matku každého kdo se k němu mateřsky chová a nemusí to být jen matka biologicky potvrzená, myslím že to může fungovat i při odpoledním hlídání milovanou osobou. Záleží ale hodně na babičce, ta naše by jí vše dovolila...jen aby jí vyhověla. Poprvé na noc jsme jí dali k té stejné babičce a dědovi ve 14. měsíci. Průběh byl stejný- žádný problém. S radostí nás další den vítala. Mě bylo ale proti vůli se potajmu vytrácet. Proto jsem začala používat stejný model na který je zvyklá- ráno táta odejde DO PRÁCE a vždy se z ní vrátí, ať už má pojem o čase jakýkoliv, ví že se vrátí! Takže s touto jistotou jsem jí chtěla zanechávat. Proto se rozloučíme s tím , že jdu do práce a že příjdu, zamává mi , pošle pusinku a já si můžu v klidu vyřídit co potřebuji.