banner

Celkem 11 příspěvků

Zobrazit příspěvky podle:
Celou dobu jsem si pořád stěžovala, jak je to bříško těžké, jak mám pořád nateklé ruce, jak je těžké se otočit v posteli atd... a teď mi příjde hrozně líto, že už bude brzo konec:-(( Posledních 14 dnů je mi úžasně. Večer lehnu a spim do rána, ani to bříško mi už nepřipadá tak těžké a na nateklé ruce jsem si snad i zvykla:-)Na druhou stranu se ale těším, až malou uvidím-jaká asi bude?:-)Trochu se obávám, jak zvládnu tu bolest,kdybych aspoň tušila co mě čeká, ale říkám si-zvládly to jiné, tak já taky... Ono nám ani nic jiného nezbyde,že:-) Piju čaj z maliníku, tak doufám, že aspoň trochu pomůže. Všem Nám držím palce, ať vše proběhne bez problémů, rychle a ať nám ty zlatíčka dělají jen samou radost:-)
dneska 39+5 ... byla jsem v porodnici na poradně a zítra ráno tam mám přijít znova - jsem objednaná na programovaný porod. Ne že bych Elíškovi nepřála pobyt v bříšku, ale já už nezvládám. Bolí mě úplně každičký pohyb, bez pomoci nejsem téměř schopná se o sebe postarat - ze židle se nezvednu, ke psovi se neskloním, když se chci v noci otočit na druhý bok, musím se moooc dlouho přemlouvat, protože vím, že to bude šíleně bolet

2 doktorky kontrolovaly, jestli je vše v pořádku a vyvoláním porodu se mimču neublíží. No, jelikož mě objednaly, předpokládám, že to půjde. A jsem za to moc ráda! Nechci vypadat jako krkavčí matka ještě než se Elíšek vykulí, ale je to momentálně nejschůdnější řešení pro všechny.

Jsem příšerně nervozní! Za pár hodin budu trčet v porodnici a čekat, co se vlastně bude dít. Bojím se! Ale na druhou stranu asi jako každá mamina tady se nemůžu dočkat, až si Elíška pochovám a uvidím ten jeho krásný obličejík.

Držte mi palce!
Dnes 39+4, už aby ta naše holčička byla venku, nebo se zcvoknu! Všechno mě bolí, nejvíc záda v kříži a v podbřišku. Každej pohyb miminka už cítím jako bodání, nálada je na bodu mrazu... Jediný co mi dokáže zpříjemnit náladu je myšlenka na to, až budu mít svoji princeznu v náručí... Čekání je nesnesitelné:-(

dnes prvni termin a zatim klid:)

Okna na Vanoce umyta,vse vyprane a uklizene,zaharada posekana a stale nic ,doma silena nuda uz aby to bylo za mnou.Pokud se dneska nebude nic dit tak zitra kontrola u doktora a v nedeli mam druhy termin

cekani

venku krasne snezi a ja uz nevim,co bych delala,mam vse nachystane,vyprave,vyzehlene,uklizene...
dle pondelni prohlidky jsem otevrena na 1 cm a termin je 6.12.uz aby to bylo a male se chtelo ven.
Čekám jestli začnu rodit sama, zatím se nic neděje. Doktor na diabetologii mě nechává v klidu, výsledky by se stejně do porodu už nesthli.

Odběr pupečníkové krve

Tak ten jsem chtěla podstoupit. Dostala jsem papíry na vyplnění a já byla ráda, že pomůžu. Bohužel se u mě k porodu ještě zdaleka neschylovalo. Bolí mě záda a to nepřetržitě, jsem nevyspalá a otrávená.
Nastal 40t a začala jsem se furt pozorovat, každou minutu, každý den. Pak 40+4 nemohu vůbec usnout, čtu si do půlnoci, pak zkouším usnout, ale co 15 minut se budím s tím, že se mi chce čůrat, vždy doběhnu na WC a tam skoro nic, Pak se začne něco v bříšku dít, to už bylo 40+5 2:30 ráno, probouzím manžela, že si chci povídat. Ty divné pocity v bříšku se opakují po 5 min, tak si zkouším dát koupel v teplé vodě s podezřením na poslíčky. Jenže to přetrvává, tak vylézám a po osušení ty pocity zintenzivňují a začínají bolet. Intervaly se zkracují na 3 min. Začíná to hodně bolet, tak že se mi začínají vždy podlamovat kolena. Manžel a já se oblékáme a vyrážíme do porodnice, Je 3:50. Ve 4:00 přijíždíme do porodnice, provní co udělám po výlezu z auta, je že jsem poprvé za celé těhu zvracela  V 8:00 se nám narodilo naše štěstíčko, manžel byl u toho, poděkoval mi a zahlédla jsem slzu v jeho oku  Beruška vážila 3180g a měřila 49cm a i tak mi dala zabrat, ale budiš jí odpuštěno
Pocity smíšené. Jednak veliké těšení se na miminko a z druhé strany zase obavy z porodu. Pořád jsem ještě neměla úplně vyřešené hlídání staršího syna, tak mě to trochu zneklidňovalo.
takze jsem zacla byt vicemene psycho z toho,ze uz uz se to blizi.strasne jsem se tesila a bala.v tomto tydnu jsem rodila,presne na den 40tt.19.6..2009 se narodil nas nadherny alex...
tatinek byl u porodu a my byli nejstastnejsi rodice pod sluncem.mela jsem silenou radost.ackoliv byl porod hodne tezkej,tak po prvnim pohledu na MEHO syna,jsem na veskerou bolest zapomnela..
bylo to neco nepopsatelne uzasneho..
3800g a 52cm..maly krasny uzlicek,co z nas v ten den udelal opravdovou rodinu.
nikdy jsme nebyli stastnejsi.nikdy jsem nevidela sveho chlapa brecet dojetim.byl tam se mnou a bez nej si to nedovedu predstavit.dekuju za cele tehotenstvi,ze vse dobre dopadlo a bylo to tak nadherne a je doted..dekuju za meho syna

Už jsem byla doma

v tomto týdnu jsem už byla z porodnice domatatínek byl doma také a pomáhal mi,abychom se nějak všichni sehráli

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40