chvilička času - diskuze

ahojky holky bolky, tak i já konečně mám chviličku času na popsání našeho příchodu na svět. Jelikož jsem už týden přenášela v podělí 22.2. jsem nastoupila na rizikové do porodnice. Vubec se mi tam nechtělo, ale dohled je dohled. Tento den se vubec nic nedělo, jen mi večer píchli injekci na dozrání porodních cest. Noc proběhla klidně.V uterý po kontrole mi dr. řekl, že malá je asi tak 3.5 kg velká a že se ve mě zatím nic nechystá. V noci mě zbudilo takové jakoby kopnutí čí lupnutí a já měla pocit, že jsem se počurala,vytekla ze mě voda...sestřička mi řekla, že mi jen prosakuje,že ji je málo a tak jsem si dala vložku a spokojeně usnula.Ve středu ráno jsem dostala další injekci s tím, že si mě přesunou na porodní sály, hekárny, abych prý byla na blízku, že už jsme připravený a že už prý brzo.Celou středu se na mě chodili doktoři koukat s otázkou tak co? citíte něco? kontrakce? a já NE, NIC..to se opakovalo až do čtvrtečního rána. Připadala jsem si jak mimoňRáno mi dr. vyšetřil a řekl, že mi dopraskne vodu a že pokud se do hodiny nic nezmění, že mi píchnou vyvolávačku, oxitocín. Přesně v 11.00 přišel zas s otázkou??? a já na něj vybalila stejnou odpověd - že nic. Usmál se na mě a řekl, že jdem na to.Ve 12.00 jsem pocítila jen takové malé bolesti. Sestřička mi řekla ať si zavolám chlapáka, že už to vypadá že budeme rodit. To už jsem byla otevřená na 6 a v podstatě bez velkých bolestí.Peťo přijel kolem 12.45 a ještě jsme si normálně povídali...Kolem 14.15 se to rozjelo...kontrakce silné a po 2 minutách. Sestřičky mě přesunuly na porodní sál a já jsem ještě zvládala chodit kolem stolu, Peťka mě utíral mokrou žínkou a stále na mě mluvil jak mi to pěkně jde a ať hezky dýchám. Těd už ztrácím pojem o čase - začalo to být fakt bolestné a mě se chtělo už tlačit, nechaly mě lehnout na stul, 3 kontrakce v levo, 3 kontrakce v pravo...po mém upozornění, že fakt už budu tlačit, mi sestra řekla tak šup na záda...zatlačit...pak jsem jen slyšela jak povídá - jé, vidím vlásky, voláme doktora.Doktor přiběhl a já jsem 4x zatlačila, všichni mě pochválili, jak hezky spolupracuji a já jsem jim ještě řekla, že jsem chodila na kurz .Po pátém zatlačení, dr. vyhlásil, že je malá špatně otočená, že má špatnou rotaci hlavičky a že se jde ven vákuem. Od této chvíle to nabralo rychlý spád. Petra vyhnali na chodbu, ještě mi stačil říct, vydrž lásko, miluji tě. Dali mi masku, ať pravidelně dýchám a hlavně netlačím!!!Po chvilce dr. zavelel že už jsou připravený a že se pokračuje. Já jsem 3-4x zatlačila a maličká byla venku. Nastala ta nejkrásnější chvíle,bylo 15.05...ta úleva.. a plač mé holčičky Stellky, na chviličku mi ji ukázali a hned odnesli...já jsem si myslela, že tím to vše končí a začla jsem všem děkovat, doktor se na mě soucitně podíval a řekl mi, ať ještě neděkuji, že mě bude ještě zašívat.Jó, to jsem nevěděla co mě ještĚ čeká...byla to hruza, jelikož malá byla veliká (3890,56cm) cestou ven mi potrhala děložní hrdlo a vubec mě teda nešetřila. Sešívali mě 45min, všechno strašně bolelo, stále jim tam něco prosakovalo a přišli ještě 2 doktoři. Měla jsem pokousané obě ruce od bolesti. Dali mi 3x nějakou kapačku... no fakt hruza, prosila jsem je ať mě už nechají.Po šití si mě ještě 3 hodiny nechali na operačce...odpočívala jsem, plakala bolestí a štěstím zároveň a taky jsem si v tuto dobu poprvé prohlídla naši malou..Peťo mi ji přinesl ukázat, ani nevím, co jsem vše vnímala..jen jsem řekla, že je krásná a že jsem její maminka, viděla jsem ji jen krátce, doktor řekl, že musím hodně odpočívat.Kolem 19.00 mě převezli na šestinedělí kde mi malou hned přinesli a přiložili k prsu. Jé, jak byla krásná...a hned sosala.Když si to těd přeberu tak porod byl nádherný, rychlý a v podstatě bezbolestný, jen to ŠITÍ - KATASTROFA.Až včera jsem si normálně sedla, sice to tahá, ale už nemusím jen stát.Jo a ještě něco, když mě vezli z porodky tak mi sestra říka - doufám, že se brzy uvidíme a já na ni, že určitě jo, že chceme hned další - a ona se začala smát a povídá mi, že si jako myslela že se uvidíme ve městě, že po takovýmle šití by ji nenapadlo, že mám pomyšlení na další mimčoJsem ráda že jsme obě v pořádku a že malá nám dělá samou radost...bratříčka či sestřičku určitě časem splodíme.