Dobrý den, mám dotaz, pohádala jsem se s manželem a zajímal by mě na to názor, protože už moc nechápu, o co mu vlastně jde/šlo. Jak už jsou naši kluci starší, tak tím víc mi přijde, že mému muži vadí snad každá prkotina. Kolikrát si říkám, že na syny snad žárlí nebo co. Ve zkratce, teď ve středu sme trošku zaspali, takže sem dětem a manželovi udělala jen rychlou snídani a pak hned rychle šla do sprchy. Po pár minutách mi na dveře koupelny klepal syn, jak dlouho tam ještě budu, jestli si může jít vyčistit zuby, že už mu za chvilku jede autobus. Syn teď v záři začal chodit na střední školu, tak sem nechtěla, aby měl hned ze začátku nějaké problémy s docházkou. Byla sem sice ještě ve sprchovém koutě, ale řekla sem, že jo a ať si pohne, hlavně ať zase nepřijde pozdě. Sme jedna rodina, myslela jsem si, že o nic nejde nebo by mě spíš ani nenapadlo, že by se takhle něco dělo a že bude problém. Už sem končila a v tom akorát vešel do koupelny manžel. Jakmile mě tam uviděl, jak zrovna vycházím nahá ze sprchového kouta a syna jak stojí vedle a čistí si zuby, úplně zrudnul, naštval se a seřval mě tam na tři doby, jestli sem jako normální, že tady pobíhám jen tak úplně nahá a mávám tady kozama a frndou (jeho vulgarismy) synovi přimo před nosem, jak kdyby o nic nešlo. Naštvaná jsem odešla beze slov z koupelny a každý sme si pak odjeli do práce. Nejen, že mě manžel naštval, ale ještě mě ponížil před synem, jak tam se mnou mluvil. Večer sem čekala nějakou omluvu, ale místo toho mi manžel už třetí den po sobě nadává, že sem úplně mimo, že jak mě může vůbec napadnout se promenádovat jen tak nahá před pubertálním synem, že jsem špatná matka, že se mám vzpamatovat. Tak já už nevím, mě už nebaví se s ním hádat, sem už úplně mimo já nebo manžel prostě přehání kvůli ničemu?Děkuji