Bože, za co? - diskuze

Včera jsem upekla luxusní kus masíčka, udělala špenát a koupila čerstvý bramborový knedlík. Nabouchali jsme se, ale ještě dost zbylo, tak jsem se rozhodla, že vyndám z mrazáku ještě další knedlík a budeme mít i na zítra. Jenže tam žádný knedlík nebyl, tak Ládík mazal do krámu, ale tam taky neměli. Tak jsme se domluvili, že mu nachystám jídlo a ráno až nás poveze k doktorovi na kontrolu, tak skočím do krámu a knedlík koupím a až nás doveze domů, tak mu ho rychle nakrájím a dám s sebou do práce. Co čert nechtěl,knedlík neměli, měli ho teprve přivézt. Pospíchali jsme, tak už jsem nemohla jinam, tak jsem koupila dvoje mražené šufle s mákem. Jedny dám Ládíkovi, aby si je ohřál a druhé si rozdělíme s Tominkou na půl. Když jedeme domů, tak říkám Ládíkovi, že jsem koupila mražené šufle a až přijde do práce, tak ať si je nedává do ledničky, aby mu do oběda povolily a mohl si je pak ohřát s ostatním jídlem. Je půl dvanácté a Ládík mi volá. Cože to má za divné knedlíky k tomu špenátu a masu, že jsou celé nějaké posypané pískem. Coooo? Ptám se, jestli si ty šufle po příchodu do práce nechal venku, aby mu rozmrzly. Cože, oni jsou mražené? Ano, lásko, jsou mražené, říkala jsem ti to, když jsme jeli domu. Fakt? Já si říkal, co je to za divné jídlo. Podotýkám, že jich je v kanceláři šest a že všichni náš rozhovor slyšeli a všichni slyšeli jeho komentáře k těm mraženým šuflím. Tak si říkám, proč se vůbec namáhám mu něco říkat.