bože ten mě nas...nakrknul - diskuze

až jsem na něj fakt řvala, a to že jsem docela kliďas tak to byl výkon až mě to pak fakt mrzelo, jelikož jsem včera měla ze svých uložených špeků depresi a řekla jsem mu že asi budu tlustá a jediné co mi na to s takovým divným pohledem řekl bylo: tak s tím něco udělej /místo toho aby řekl že to není tak hrozné apod./ tak jsem se dnes rozhodla po večeři kdy jsem do sebe narvala dvě tlačenky a dva chleby , že začnu na sobě opět makat, vím jak a kde dělám chyby a co mi pomáhá takže to by problém být neměl, tak jsem si řekla že budu po,st,pá cvičit,protože on má út,čt,so fotbal, a že se zavřu na půl hodiny do ložnice a budu šlapat na rotopedu, tak ať zabaví Nikču v obýváku aby se mi tam nepletla.....on je tak neschopný ji zabavit, prostě neví jak, a když mu řeknu ať si zavře dveře a zabaví ji hrou tak ji nechá brečet u dveří ložnice a jen slyším pojďsem pojď, a to pořád dokola, nezvedne zadek z gauče takže jsem musela přestat šlapat dovést ji k němu a říct ať se snaží, ovšem říct mi to nešlo, vylítlo to ze mně jak pára z hrnce, že chci jen chvíli pro sebe....po 5ti minutách ji přived do ložnice že nedýchá,prostě chudák tak vzlykala,tak jsem řekla ať tam jsou se mnou, ale ať ji hlídá aby se mi tam nepletla, takže ležel na posteli a čučel na bednu a já musela opět 2x zastavit, abych ji neušlapala....pak po mém opětovném vysvětlování aby ji zabavil se zeptal kolik jsem už ujela (jako jestli mi to nestačí),pak donesl hračky a už to najednou šlo dokonce mě nechali i v klidu v koupelně osprchovat....proč to u něj nejde tak normálně? on se prostě nesnaží dokud mu já neřeknu ale alespoň mě tak nakrknul, že jsem šlapala o 10 minut déle oproti původnímu plánu....a cvičit budu fakt pravidelně, rozvedu se a hubená si najdu lepšího tak jsem se změřila, zvážila a začínám hubnout no tak jsem si postěžovala a je mi líp, ale udobřovat se dneska nehodlám