Jak mi Violka utekla - diskuze

Uf

Jesteze se ji nic nestalo.

Jsem moc rada, ze jsme se rozhodli bydlet na male vesnici, kde se mi proste nestrati, pac ji vsichni znaji a ze jsem usetrena toho ji privazovat na voditko. Tim nechci odsuzovat, je mi jasne, ze ve velkych mestech to je asi nutnost.

Úplně sem si představovala tvé pocity a mrazí mě z toho. Ta bezmoc, brr. Hlavně, že jste se ve zdraví našly Po takovým zážitku bych asi taky neváhala a vodítko kupovala.

Jani, uplne citim, jak ti muselo byt. Taky se mi jednou ztratil Honzik, bylo to uz loni, takze mu byly taky pres 2 roky. A to bylo jen u nas u baraku. Vypustila jsem ho ven a jen jsem si sla pro bundu zpatky domu. Vysla jsem ven a Honzik uz tam nebyl, behala jsem kolem baraku, volala ho a on se vubec neozyval. Uplne jsem zpanikarila, protoze bydlime u silnice a jeste nemame plot. Lehce by ho mohlo neco prejet a nebo by proste mohl utect nekam dal. Tak jsem pobihala po okoli, cela vyklepana jsem se zase vratila k domu a pak jsem ho nasla, jak si spokojene hraje az vzadu za drevnikem, kam jsem predtim nevidela. Taky jsem mu vynadala, ze na me musi pockat a hlavne, ze se musi vzdycky ozvat. Uf, uplne se otrsu, kdyz si na to vzpomenu. Tak Jani, hlavne, ze jste ji nasli.

Jani,ano i já patřím do skupiny ,která to zažila,ale můj první pocit nebyl hněv,já jsem se rovnou strašně bála a i já jsem udělala opatření pro rušná místa-musí se mě,nebo kočárku Andulka držet.
Horší ale je skupina více dospělých a dětí,každý podléhá mylnému dojmu,že všichni hlídají všechny,na to pozor,Vio si hlídej pořád.
Jsem fakt ráda, že to dobře skončilo a že to tvoje srdce vydrželo.

Jéjej,o tom ,že Vio utekla vím ,už jsem četla ,ale za popis událostí děkuji.
Především napíšu,že pořesně vím jak jsi se cítila.Fakt hnusný pocit a ten okamžik poznání,že no není sranda,to je strašné.
Kromně utíkaní v obchodě mi děti utíkají venku.Jednou se HOnza schoval za sloup a když jsem sloup obíhala tak on taky.To bylo strašné.A ted nedávno jsme šly se Zuzi z obchodu.Jdeme z kopce pak je zatáčka do lesíka a za lesíkem další zatačka a naše ulice.Zuzi běžela z kopce asi jen 5 metru předemnou.Pár kroku a zmizela za rohem,já jsem došla za roh a zUzi nikde.TO byli vteřiny.Už jsem málem měla infarkt,začala jsem volat a ona přiběhla byla už za další zatáčkou.Přitom to je dost daleko.Nechápu jak se to mohlo stát, za dobu co já jsem udělala 10 kroku ona musela udělat tak 100.
Ja už děti nechávám v obchodě za pokladnama a chci aby křičeli,prodavačky mají jiný názor a nadavají mi,ale já jsem ráda,protože je celou dobu nakupování slyším.