Blbý sen o gorile - diskuze

V pátek jako vždycky jsem dala Andulku (32měs.) po obědě spinkat a jak usnula, dopékala jsem ještě cukroví. Malá se po dvou hodinách vzbudila, volala, abych tam rychle přišla. Tak jsem hned běžela do ložnice, viděla jsem na ní, že se něco děje, měla oči plné strachu, vyděšená, vystrašená se mě ptala, jestli tam je nějaká gorila, celá se třepala, nechtěla jít z ložnice do obýváku. Nakonec jsem ju přesvědčila, že nikde žádná gorilka není, že to byl jen sen, že se jí to jen zdálo, a přemluvila jsem ju, aby se šla semnou podívat. Jak zjistila, že nikde nikdo není, oddychla si, bylo vidět, že je ráda, ale v očích byla pořád vyplašená. Netušila jsem, co nás čeká. Sobotní i nedělí usíná jak po obědě, tak i večer byla katastrofa. Měla strach usnout, pořád chtěla čurat, nebo pít, nebo svítit, pak zase zhasnout, nakonec se to strhlo v hysterický řev, který nebyl k utišení, a když už to vypadalo, že už už bude spinkat, škubla sebou a zase začala plakat, v sobotu usnula vyčerpáním 22:30h, včera spala po obědě 40min, a večer opět vyčerpaná po 22h. To nám to ten sen pěkně zavařil. Dneska díky tomu, že byla z víkendu unavená, 15 min. tam měla nějaký monolog a pak usnula, bez pláče a bez mé přítomnosti . Tak doufám, že ten strach a i ten sen je v zapomnění a že bude mít klid v dušičce, ještě pár takových večerů a asi bysme byli všichni zralí na psychiatra. Ale na druhou stranu si říkám, že všechno zlé je na něco dobré, uvědomila jsem si, jak zlatou a hodnou mám doma holčičku, která až na tento zlý sen, umí usnout sama a spinká celou noc. Tak se modlím, aby ten sen neudělal nějaký šrám na dušičce a všechno bylo jako dřív