Asi umru.. - diskuze

To je mi moc lito. Posilam obejmuti a spoustu sil a at se zadari, co nejdriv.

Moc mě mrzí, čím musíš procházet. To čekání je opravdu nejhorší. Držím moc palce na pátek, jinak posílám obejmutí a spoustu sil k uzdravování duše i těla.

aj já jsem si to zažila v srpnu 8+5, taky jsem byla vyřízená, nepřešlo to, taky si pořád říkám, že teď už bych měla pohyby a věděla bych i pohlaví..., ale rychle to uteklo a už můžeme začít znovu, myslím, že už se nebudu tak stresovat, jestli tento měsíc už budu těhotná...? prostě po tomhle už to člověk asi bere jinak, hlavně si říkám ještě, že se to stalo tak brzy,v době kdy si teprve zvykáme na to že jsme těhotné, některé přišly o mnohem větší a to si teprve nedokážu tu bolest představit! bude to v poho! měla sem taky hrozný strach, nastoupila jsem ráno v sedum do nemocnice kolem 11 jsem šla na zákrok a ve dvě už domů... držím pěsti!

Nějak tak vím,jak Ti je. Taky jsme si tím 2x prošla. Neboj 2 - 3 měsíce uběhnou jkao voda a můžete se zase snažit. Papej teďka vitamíny a opatruj se,at nejsi nemocná a za chvíli nám tady budeš psát,že jsi těhulka!!! Moc držím

To je mi líto. Přeji, aby se brzy zadařilo.

Ahoj, to je mi moc moc líto Vím, čím si teď procházíš. Bohužel jediné co zabírá je jen čas. Tu ránu otupí a bude líp. Posílám obejmutí a rameno na slzy. Drž se. Pá M

Chápu tě bolí to , hádky jsou nejhorší, miminko to vycítí...na to pozor to se mi stalo prvně...drž se pá

Neumreš, i když moc dobře vím, jak ti teď je  V tuto chvíli žádná slova útěchy nepomůžou, musí to odbolet, ale věř, že za chvíli bude líp. Já jsem potratila na jaře ve 12+1 a taky se mi tak trochu hroutil svět, i když už jedno dítě mám... ale už nejsem nejmladší. Ta doba do revize je docela dlouhá, ale snad vědí, co dělají. Já jsem šla hned druhý den ráno a po čtyřech hodinách domů. Kdybys měla bolesti, klidně jeď k doktorovi, do nemocnice nebo na pohotovost.

Ahoj! Vím, čím procházíš. Já byla na vyčištění před deseti dny v (7+3, miminko bylo velké jen 6+0 a už bylo odloučené od sliznice). To zjištění bylo hrozné. Ale jak plynou dny, cítím se lépe. A říkám si, že je opravdu lépe, když to dopadne takhle tak brzy, než třeba v 5. měsíci nebo nedej bože aby se narodilo nemocné, postižené miminko. Příroda prostě ví co dělá. Taky mě znervozňuje, že budeme muset nějakou dobu čekat se snažením. Ale společně to jistě zvládneme. A můžeme mít radost alespoň z toho, že víme, že jsme plodní...Přeji hodně sil a klidně písni, když budeš chtít!