Anetka - 9.9.2012, 3850 g a 51 cm - diskuze

Ahojky, včera měla malá 3 týdny a já se konečně dostala k tomu, popsat vám ten můj slavný porod.V sobotu 8.září v 5:30 ráno mě probudilo mokro, tak jsem rychle vstala a letim na záchod. Celou cestu to ze mě kapalo, tak jsem si nebyla jista, jestli jsem se nepočůrala, ale jelikož jsem žádné takové problémy neměla celé těhu, byla jsem si jistá plodovou vodou. Šla jsem do sprchy, umyla si ještě hlavu, uklidila jsem bordel v kuchyni, pozbírala prádlo ze sušáku, oblékla jsem se, vzbudila manžela a jeli jsme. Na příjmu mě doktor vyšetřil, že jsem na 1 cm ale malá furt nesestupuje, tak mě přijali. Manžel jel domů a já čekala co se bude dít a ...NIC. Celou sobotu nic. Jen mi dávali penicilín a měřili co 3 hod.ozvy. V noci mě občas vzbudili kontrakce, ale nic hrozného.Den D:V neděli 9.9. v 7 ráno mi zavedli první tabletku, za půl hodiny jsem už rozdýchávala docela drsné bolesti. Kolem 10 další tabletka, bolesti se zvětšovaly. V 11 jsem byla na 3 cm, tak že prý mám volat manželovi. Než přijel, proběhl klystýr a pak jsem šla do sprchy. Teplá voda na břicho mi neuvěřitelně zmírňovala bolesti.V té sprše jsem trávila 90% všeho času. Spala jsem na míči, opřená o kachličky a manžel mi sprchoval teplou vodou břicho. Kolem 15 hod. mi dali kapačku asi oxitocinu. Po té jsem myslela, že jim tam polezu po zdi Strašná bolest Nezabralo to, kolem 16 hod. mi dali nějakou injekci, po které jsem usla a spala hodinu a půl. Během toho mě prý vyšetřoval doktor, že jsem už na 6 cm, ale malá je strašně nahoře a normální cestou to nepůjde...bude císař. Začali mě připravovat. Až na sále jsem mě probraly injekce do páteře, kterých jsem dostala celkem 6, ale protože jsem měla v dětství úraz obratle, doktorka se bála dalšího a dalšího píchnutí. Tak zaveleli k uspání. No a pak už si jen matně pamatuju, jak mě vezli na pokoj a prý...maminko, máte krásnou Anetku Malá se narodila v 18:42 a museli jí rozdýchávat, protože byla utlumená tou samou injekcí, po které já jsem usla v těch největších kontrakcích.Ale naštěstí všechno dobře dopadlo. Tatínek prý uronil slzu, jak na chodbě uslyšel Anetku plakat a nechal mi v pokoji krásný vzkaz: \"Děkuji ti miláčku za nádhernou dceru! Krásná je po tobě\"