Ahojky všem ,kdo si na mě vzpomenou po 7letech- téměř odmlky... - diskuze

Zdravím všechny s kterými jsem tu před 7lety sdílela radost z narození naší Stelli.Nevím kde bych vůbec začít,asi tím,že to ještě není úplně ten pravý návrat,už jsem se sem snažila vrátit,ale žiju posledních 5let v takovém časovéma psychickém presu,že to tu nelze ani vypsat,a kdybych to napsala,nikdo by mi to ani nevěřil co se dá všechno vydržet za 5let.Nicméně doufám,že se blíží konec naším starostem,které nás s manželem téměř rozdělili a že se budu moct zase s radostí vrátit sem a nejdéle na konci roku říct,že se snažíme o miminko.Jelikož situace byli opravdu těžké beru léky na deprese,a s nimi nesmím otěhotnět,i když jsme to měli už letos na jaře v plánu,ale snad úspěšně ,ale pomalu léky snižujeme,takže doufám,že ke konci roku budu moct vysadit vše a budeme moci pracovat Stellince na sourozenci.Po 4letech končím násilně v práci(nechtějí mě pustit na dohodu,takže chtě nechtě jsem musela hodit áčka,mám novou lehčí a časově vhodnější práci od 9.5.a nebudu to odkládat,hledala jsem přes 3měsíce),jelikož jsem péči o malou s 3směnným provozem,a minimálně 2h. cestou denně nedávala,5let jsme u mojí mámy,která se mi snažila pomáhat ,ale pomáhala spíš malý,takže je z ní lehce nevychované ,energické,zlobivé a agresivní dítko a spojení tohodle Denisa v sukních a mojí náladové matky mě dostávalo pod hladinu.Manžel je neustále v cizině,finančně jsme byli odepsaní na pár let,takže jsem táhla vše sama z 1 platu,jelikož je Jirka živnostník a musel se neustále někde doprošovat zaplacení faktur,proto jsem nastoupila do práce ,když bylo malý 3 roky a od tý doby se nám vše začlo ještě víc a víc komplikovat,matka se s manželem rozhádala totálně,že se ani nepozdraví,několikrát ho vyhazovala z baráku,no nechci to tu ani psát,v čem jsme tu přes 3 roky a jaký to má špatný vliv na naše kdysi zlaté milionové dítko.Nicméně snad jsme se dočkali ,nechci to zakřiknout ,ale doufám,že jsme už na konci špatného,kdy jsem našla práci,finančně ucházející s prac. dobou od 8,kdy se budu moct plně starat o Stellu a bude moct mít konečně nastolený řád a pravidla,protože jsem dostala současně nabídku od kamarádky na pronájem bytu .Sice nic velkýho,ale hlavně tam budeme sami a budou tam naše pravidla.Nedokážete si představit jak se neskutečně těším.Poslední zátěž nejen psychická je,že jsme bohužel postavili domeček,ale musíme ho prodat a zbavit se tak 4mil. dluhu,který jsme nemohli splácet a který mě dostal až k soudu,z toho je jasné proč jsem dnes již 5let na lékách,ale pevně věřím,že vše dopadne dobře a v červnu dořešíme i tuto záležitost a pak můžeme začít skoro nový život.Takže věřím,že ke konci roku budu zase tyto stránky,na které nedám dopustit,denně navštěvovat a budu tady vařená pečená Těším se na ten den kdy tu budu moct oznámit,že čekáme další mimčo,i když v pokročilém věku,letos mi bude 38,ale doufám,že to vše zvládneme,budme na to přece 3Závěr po 7letech -zatím jsme to nejhorší vydrželi i když s malými šrámy,s manželem jsme už 9let,z toho 7let v manželství,málem nás to rozdělilo,ale vydrželi jsme ,Stella měla odklad,takže v červenci jí bude 7let a v září nastoupí do školy,od pondělí změním práci,od června se trvale stěhujeme sami do bytu a snad se nám podaří dokončit prodej a neskončí to soudním prodejem ,který byl schválen.ještě pořád trnu,aby to vše dopadlo,protože takových chvil,kdy už to vypadalo slibně byla spousta a vždy to špatně dopadlo,ale z tohodle plánu už vyjde minimálně 80% a to je obří úspěch po těžkých 5letech.Jsme zatím zdravý a spolu.Budu se snažit zajít aspon 1xměsíčně a doplnit spoustu informací po těch letech a snad tu potkám staré přátelé.Tak se omlouvám,že jsem se tak rozjela,ale nějak jsem se rozvášnila a přišla potřeba si vylít srdce.Děkuju všem ,kteří mi drží palce a nezapomněli na nás.Všem at uteče poslední pracovní den a přeju krásný prodloužený víkend