Ahojky, napíšu taky pár řádek jak jsme rodili v MNUL. Těhote... - diskuze

Ahojky, napíšu taky pár řádek jak jsme rodili v MNUL. Těhotenství bylo pohodové a bez problémů, kromě nevolnosti první 4 měsíce,ale alespoň jsme tolik nepřibrali. Můj dojem z porodu je asi takový - lékaři byli profesionální , sestřičky milé,až na jednu z šestinedělí, ta byla surovec, říkali jsme jí s manželem křečová žíla, tak jí určitě poznáte,ale ostatní super super. Nakonec jsme po 18 hodinách bolestí rodili císařem, měli jsme omotanou pupeční šnůru kolem krku. Musím souhlasit s tím,že mladší doktorky my přišly nezkušené a milá porodní asistenka byla zkušenější a pohotovější a jen díky ní to dopadlo dobře. Jediné co asi do smrti nezapomenu je noc před porodem. V osm večer mi dali tablety na vyvolání a pak ještě několikrát a zavřeli mě na rizikové oddělení. Protože jsem nebyla na pokoji sama, celou noc jsem probloudila v bolestech po chodbě mezi sprchou a záchodem. Teprve ráno v 10 mě poslali na porodní sál a zavolali manžela. Byla to strašná noc, kontrakce jsem měla hned každých 5-8 minut, ale bez efektu. Ale nejhorší byla ta samota. Bez manžela, úplne sama v bolestech. A to prý je moderní porodnictví. To je jediná,ale myslím důležitá věc, kterou musím vytknout. Myslím si, že právě v tomto obdobi, které se nedá zkrátit a které se musí přežít, by žádná žena neměla být sama. K čemu je přivolaný otec už k hotovému, kdy žena už mele z posledního a jediné co ji zajímá, už aby byl konec. Mylsím, že volat tatínky až v době, kdy se jde tlačit je nesmysl, měli by být s nami po celou dobu. Tohle asi zůstane jako stín v mých vzpomínkách,ale úsměv mojí dcery to pomalu zatlačuje do pozadí. Přesto ale jsem vděčná za pěči, kterou nám v porodnici poskytli a jsem štastna že máme naší Barborku. AhojP