dlouhatánsky dlouho jsem tu nebyla a před tím taky jen tak na skok. Měm toho teď nad hlavu. Jak to v životě bývá člověk se jednou nudí a není mu to vhod a pak se zase z ničehonic navalí všechno najednou. Jak jsem psala před časem, začala jsem zkoušet v divadle - je to bezva - dostanu se mezi prmia lidi a moc mě to baví. Dorotka zvládá hlídání pěkně a já se k ní vracím veselejší a odreagovanější. To samo o sobě by mi stačilo - samotné připravování se od zkoušky ke zkoušce není lehké - při maminkování - po večerech se učím poměrně dost textu(nevíc jsou to Aischylovi verše, takže nic lehkého). Jenže aby to nebylo tak jednoduché, koupili jsem byt, v úterý ho přebíráme, ve středu příjde malíř, o víkendu tam jdeme uklízet(umýt okna, podlahy a podobně) v pondělí mám oprašovací zkoušku v divadle v Liberci, v úterý se vracím zpět do Brna(vše s Dorotkou), dál zkouším denně v Brně, v pátek se vracím do Liberce(opět s Dorotkou), kde mám jedno představení. V sobotu frčíme zpět do Brně - ale tentokrát už ne do starého bytu, ale do nového, kam zrovna budou stěhováci pod manželovým velením vozit nábytek - takže velké vybalování a zabydlování se a samozřejmě pokračouvání v každodenním zkoušení tadyv brně. Je ot mazec!!! Uffff- snad to všechno zvládnem, snad to zvládnem tak, ab to pro Dorotku bylo co nejméně stresující. Docela mě to znervózňuje - že se to takhle pitomě nakupilo. Bojím se, aby jí to berušku moc nerozhodilo. Teď má nějaké hrozně vztekací období. Přes den je bezvadná, směje se, hraje si - fakt prima holka. Ale hrozně se nám zhoršily noci. Začalo to asi zoubkama - hodně plakala a chtěla se kojit - tak si navykla, že ji mám u sebe v posteli a usíná u prsu, že to te´d vyžaduje pořád a čím dál častěji. hrozně se vzteká a bez prsu fak neusne. Kojím v noci třeba co dvě hodiny, jinak řve jak tur a vysloveně se se mnou pere. Moc si s tím nevím rady - snad je to jen období, které odejde, jak přišlo. Nemáte někdo zkušenost? A to jsem ji chtěla pomalu začít odstavovat. Teď teda fakt nevím, jak na to. Achich!