Ahoj Moniko, moc díky, že jsi zveřejnila svůj příběh. Je to... - diskuze

Ahoj Moniko, moc díky, že jsi zveřejnila svůj příběh. Je to obdivuhodné, jakou životní silou disponuješ. Vzpomínáš? Jednou v diskusi jsi psala, jak nerada žádáš někoho o pomoc, že se cítíš závislá. Já ti tehdy odpověděla, že požádat někoho o pomoc, na tom není nic nic špatného, v určitách situacích potřebujeme pomoct někdy každý. A že naopak mnoha lidem (a jmenovala jsem na prvním místě sebe) dodáváš naopak sílu a kuráž ty. No a vidíš, ohlas na tvůj příběh to jen potvrzuje. Moniko, jsi jednička
Jinak pro mě bylo moc zajímavé přečíst si i to, jaké pomůcky v běžném denním životě používáš. Tušila jsem, že nějaké takové tchnické pomocníky asi budeš mít, ale vlastně nikdy jsem neslyšela přesně, o co jde.
Mončo, máš manžela, který si taktéž zaslouží nesmírný obdiv, z celého srdce ti ho přeju. (A že je to navíc fešák, to víš sama) Leckterá by ti ho mohla závidět, myslím ale, že on si vybral, vybíral srdcem - a vybral dobře.
Moniko, jste moc prima tým, krásná rodinka, Nobásek k vám prostě patří, i on měl kliku, že ho život přihrál právě k vám.
No a když to shrnu - kdyby všechny děti měly jen zčásti takové rodinné zázemí, takové prima a milující rodiče a konec konců i chlupaté parťáky, jako má Vojtíšek, hned by všem bylo na světě líp.
Moniko, ještě jednou díky, jste úžasní, přeju vám kůpu lásky a držím vám palečky, aby se vám v životě dařilo a život vám uchystal jen samé hezké chvíle, zasloužíte si je.