Ahoj, schválně jsem našla, co už jsem tu jednou psala, pořád si myslím totéž:"Ahoj, myslím, že nemusíš mít obavy, jako že bys bez porodního plánu něco propásla Taky jsem si říkala, jestli nejsem snad nějaká divná, že žádný nemám, ale usoudila jsem, že vlastně ani žádný nechci a že doktorům důvěřuju. Taky mi intuice napovídala, že se stejně asi žádnýho "seznámku" držet chtít nebudu. Pak zpětně jsem četla pojednání jakéhosi porodníka a víceméně mi dal za pravdu, že maminky často přicházejí odhodlaně s plánem, ale s prvními bolestmi je jim všechno jedno a plán neplán, škemrají o epidurál. No a musím říct, že to u nás proběhlo i bez plánu tak, že mám krásné vzpomínky, vlastně nejkrásnější - a bez epidurálu."Takže si fakt stále myslím, že rodička (a prvorodička obzvlášť) viceméně neví, do čeho jde (každý porod je jedinečný, nepředvídatelný), "žádný nástřih, žádné píchnutí vody" atd. - to se všude píše, ale je to teorie (pro rodičku) - domnívám se, že i porodnici si vybíráš s tím, že budeš jejím lékařům důvěřovat a když usoudí, že např. to píchnutí vody a nástřih je v dané situaci vhodný, budeš protestovat? Jestli jednají rutinně stejně bohužel neposoudíš.A mám i pocit, že na porodní plán si, až dojde na věc, možná ani nevzpomeneš. (Já vím, píše se právě proto, abys své požadavky specifikovala předem, když pak nebudeš schopná, ale já fakt nic nepsala, nic nepožadovala, prostě jsem si vybrala prodnici, které jsem důvěřovala, ve všem.)A ještě dodám, jak tak nad tím přemýšlím - a fakt si to neber osobně, prosím. Požadavky, které maminky v por. plánu specifikují - podle mě drtivá většina maminek jen ví, "že se to říká, že se to píše", přečetly si to na netu, doslechly se to... Ale podle mě stejně přesně netuší, PROČ vlstně skutečně by tyto kroky/zásahy měly/neměly být dělány, potažmo by si je měly/neměly přát. Já osobně to teda v mnohých bodech skutečně nevím.Držím ti , ať vše proběhne bezproblémově, ať už s plánem nebo bez něj