Ahoj holky, musím si postěžovat. Delší dobu jsem tu nebyla, manžel byl na služební cestě v Ostravě,tak abych dva týdny před termínem nebyla sama v Brně, odložil si mě na týden k mému tátovi do Olomouce. Ale proč píšu: ve středu jsem měla naplánovanou poslední prohlídku na gyndě, že se se mnou dr. domluví co a jak dál a odevzdá mě už do péče porodnice. Tak jsem se tam ještě neobjednávala, ač jsem si původně myslela, že tam půjdu už mnohem dřív - ne v 39tt, kde jsem teď. Táta si vzal půl dne volna z práce a na tu prohl. mě vezl do Br. z Ol. Má dr. měla dovolenou a tak mě vzal jiný doktor. Ten mi udělal monitor mimča a oznámil, že mi vyšly pozitivní stěry na streptokoka. Monitor je prý v pořádku, napsal mi recept na antibiotika a že teď už mám jít jenom rodit. Na kontrolu k němu už chodit nemám, až v šestindělí. Nic se mnou teda nedomlouval, ani mi neřekl, a´t se teda objednám do té poro. A nashledanou. Tak jsme se zeptala, jestli mě už jako ani neprohlídne(přišlo mi to normální když jdu k lékaři na předporodní gynekologickou prohlídku). Oznámil mi, že už na mě nemá co prohlížet, přidal jakýsi komentář na má nalitá prsa a prý teď už jen odkojit. Poslední jeho slova: Přelečte si toho streptokoka a běžte rodit! Nic víc. Ani na kontrolu už nemám přijít, o tom, že bych měla chodit na nějaké další kontorly do por. taky nepadla ani zmínka. To je vše zřejmě jen na mé iniciativě. O tom pozitivním nálezu o tom strept. nemám ani jejich Lék. Zprávu, takže to je taky na mě, abych jim to v té porod. řekla. A to při nepřeléčení hrozí po porodu prý těžká infekce miminka. Jenže, kdybych vzala vážně jeho slova a nevěděla, že se chodí takhle těsně před porodem na prohlídky do porodnice, tak teď třeba ležím ještě dva tři týdny doma bez jakékoliv prohlídky doma s nohama na stole a čekám jen, kdy to na mě jako příjde. Divný! A to není vše. Doma jsem se podívala do své těhu průkazky, kam mi sestra vecvakla mé lék. zprávy(bez té o strptokokovi) a našla jsem tam lék. zprávu úplně cizí paní. To mě teda už dost šokovalo. Co chrana dat?!!!??? A vůbec vědomí, že tam vládne takový chaos, že se něco takového může stát. Vůbec nechci pomyslet, že se jim to stává častěji a nejen se zprávama ale třeby i se skumavkama s krví nebo močí. No má důvěra k té ordinaci klesla na bod mrazu. Volala jsme jim tam co teda s tím? Čekala jsme aspoň omluvu, nebo že se sestra aspoň chytne za nos a přizná chybu. Dočkala jsme se jen arogantní odpovědi,ať jim to teda"laskavě" přinesu vrátit. Takže jako pacientku mě už vidět nechtějí, ale abych jim ve
39tt.nesla jejich průšvih, na to jsem jim dobrá.Už je to pět dní stará záležitost a pořád jsem pekelně dopálená.